Černá Lebka I.

6. srpna 2010 v 15:42 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  <3)
Jedna z mých základních  a kraťounkých fantasy povídek, kterou mé chlupaté pacičky vymlátily do klávesnice.  Druhá část tady přistane kolem třičtvrtě na osm, pokud to tedy někoho zaujme.  Dobře sem si na tom procvičil neopakování výrazů a připravil se na psaní delších věcí - a snad se to i někomu bude líbit... :) Každopádně to sem dávám proto, aby jste viděli šílenosti, které jedno malé stvoření páchá, a na dobrou noc si přečetli taky něco toho ošklivna a nekromantna.
Malé chlupaté stvoření








Mihotavý proužek světla lehce pronikal výklenkem a jemně dopadal na desku tmavého, kamenného stolu. Tam, kde se světlo dotýkalo povrchu, bylo vidět hustou vrstvu prachu a ze svíce pomalu a těžce odkapával vosk. 'Musím si pospíšit.'
Do ticha dunivě zněly kroky a sestupovaly nížeji po schodišti. Ozvěna se nesla zatuchlou kobkou jako bušení srdce.'Poslední schod... Více světla.'
Z hořící louče na zem dopadaly velké kapky smoly a stékaly po schodech jako temná říčka. Pochodeň osvítila jenom část místnosti a nedýchatelný vzduch nesl zápach tlejících těl. 'Čtyři sáhy na sever.'
Z kamene vytesané zdi na sobě nesly nápisy podivných tvarů a hrůzných run, jejichž význam znalo jen několik učenců, a i ti se o nich báli jen hovořit. 'Tmavá chodba. Tady.'
Světlo osvítilo tmavý kout a krysy se rozutekly do svých děr. V nejzazším pruhu tmy skrývala místnost malou, ale tajemnou truhlici, jejíž víko bylo opatřené černým nápisem: 'Mrtvý nemůže zemřít, a přesto nemůže žít.'
Zámek ve tvaru lebky pod náporem kouzla povolil a truhlice se skřípavě rozletěla. Vevnitř se slabě blyštila sotva viditelná dýka. Její hrot na sobě nesl runy tvarů těch, které pokrývaly stěny kolem. Jílec měl tvar kostěné hnáty. 'A hrot do masa zajede, aby vyčistil svět od života.'
Dýka vplula do váčku a ten byl pevně zauzlen. Těžký poklop truhlice dunivě dopadl na své místo. Kroky pronikly chodbami a místnost zahalila takřka neprostupná černota. Jen malý proužek světla pronikal do temné kobky aby připomínal svět nahoře.

Kroky opět dunivě rozezněly chodby. Tempo nabralo obrátky a spěchavý stín se přenesl po zdech aby dopadl na staré, kamenné dveře, bez zámku či kliky. Jediná věc, která na nich byla patrná, byly naprasklé oční důlky, jejichž stín dopadal jako tajemné oči na tváři kamene. 'Jenom blázen by se nepokusil...'
Hrot dýky se vznesl z váčku tmou a její rukojeť svírána vrásčitou, rozklepanou rukou byla to jedinné, co nezapadlo do očního důlku dveří. Žádný zvuk kamene a kovu, tříštícího se navzájem. Jen pomalý crkot vody a zápach smrti ve vzduchu. 'Tak blízko!'
Prasknutí prolomilo ticho. Deska se rozlomila vpůl jako by byla ze dřeva. Praštivý zvuk doprovázel jemné odsunování dvou polovin od sebe, které vyústilo v otevření další tajemné chodby do neznáma. Další, avšak přesto jiné. 'Vkročit znamená zemřít.'
Rozevřela se dlouhá, dolů vedoucí chodba. Váhavé kroky pomalu vykročily vpřed. Noha dopadla na něco vyššího a kamenná deska sestoupila dolů. Další zvuk praštění prozradil, že dvě poloviny dveří se opět spojují smrtící rychlostí. Klapnutí pak zlověstně proletělo dolů po schodišti jako poslední vzdech. 'Není cesty zpět.'
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cirrat Cirrat | Web | 6. srpna 2010 v 16:39 | Reagovat

Není to špatné, je to dokonce velmi huňatě dobré, akorát bych oddělila kurzívou psané části do odstavců zvlášť. To je podtrhne, zvýrazní - a přehledně rozdělí.

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | 6. srpna 2010 v 21:45 | Reagovat

[1]: Děkuji, moc. :-) Ono to tady na blogu je vždycky omezenější, ale už mi tu ty odstavce přestávají chybět a začínám si zvykat :D

3 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | Web | 28. listopadu 2010 v 18:54 | Reagovat

Chyběl mi nějaký chlupatý článek,takže jsem začala hrabat v tvém archivu a zaujalo mne to krásné,magické datum:)
Má intuice mne vedla správným směrem, tvé dílko je úžasně tajemné!!:)

4 Terka Terka | Web | 3. května 2011 v 20:54 | Reagovat

Tato povídka je perfektní, strašně dobře se mi tady u tebe a od tebe čte. Jdu si přečíst další část a potom další povídku. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.