Až Vyrostu, Chci Být Dítětem

3. listopadu 2010 v 20:04 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  :P
Je zvláštní, jak umí občas i obyčejné téma trefně přijít v ten správný čas.
Zítra totiž oslaví malé stvoření své - v pořadí už sedmnácté - narozeniny... Takže to bude psaní trochu oslavenecké a ohlíživé. A o čem chci napsat? O svém pohledu a o představivosti... 

"Co to je vlastně ta dospělost? Je to stav duše - no, spíš ne... Spíš je to číslo. A pokud to není věčná odpověď alá 42, bude to číslo trochu zbytečné... Ah, už to mám! Dospělost si vymyslel někdo, kdo chtěl rozdělit lidstvo ne podle duše, ale podle svraštělosti a malosti. A pozapomněl přitom na rovnost a leccos jiného...," řekl stařeček z Alfy tři a zahleděl se na supernovu s jiskrou dětství v oku - zavzpomínal totiž na malá, chlupatá léta a hráli jsme na babu...



Nerozumím někomu, kdo chce úplně a nadobro dospět; vyspět do stavu pro něj povyšujícího, dostat se "někam dále", kde se mu otevřou nové obzory jeho využití a dle jeho mínění i inteligence, vzezření a vnímání světa jako takového. A pak tu je samozřejmě ta nejdůležitější vlastnost ze všech - vážnost. Většinou se chce mládě nějak přeformovat z toho nevážně vnímaného jedince do člověka plně vyspělého a totožného s ostatními.

A já se ptám: je o co stát? Jde opravdu o dospělost jako takovou, nebo by se měli děti brát jako dospělákům rovní? Já bych bralo děti možná ještě jako něco víc... 
Nebojí se totiž upřímnosti, hravosti a zvědavosti, která se v nich skrývá. Nebojí se projevit všechny lidské vlastnosti se vším všudy a je jim jedno, jak na ně ostatní budou pohlížet - protože se prostě zeptají, proč se ten pán směje, skočí bez rozmyslu do louže nebo řeknou mamince, že se tváří smutně. A představy - kdo si jako malinký nepředstavoval? Za pomoci fantazie se z nejobyčejnějších věcí stanou věci šílené, poskakující a žijící vlastním životem - a mě by zajímalo, jestli jsou tyhle vlastnosti výsady jenom dětí... Jasně že ne! :) Stačí chtít.

Proč se dospělák tolik bojí projevit svoje já, které by se nejradši nahlas šíleně rozesmálo vprostřed ulice v davu zamračených, okravatěných byznysmenů? Možná je to právě přetvářka co dělá z oněch Lidí něco jiného, než děti. Tím vyspějí - podrobí svoje pocity, představy a touhy společnosti okolo, zapadnou do toho šedivého formátu; a i když někde uvnitř by nejradši vzali svého partnera za ruku a šli lézt na stromy nebo se válet ve sněhové závěji, nechají toho.
Je to dětinské, pomyslí si. Je to nevhodné, pomyslí si.
A co ti okolo, pomyslí si. Co si asi pomyslí?

Snad nikdy nedospěju. Ne úplně. To bych nechtělo. Pokud to je na každém člověku a stvoření, jestli dospěje nebo ne - a já doufám že ano, pak moje chlupatá a malá osobnost bude pořád chlupatou a malou. I kdyby můj post byl sebeveleváženějšího rázu, klidně půjdu v usměvavé, smajlíkové kravatě do práce, vyzkouším si reakce okolí na žádost o LOMOgrafii jejich úsměvu, v kufříku ponesu "konfety první pomoci" a zasním se...
Kouty ukryté ve fantazii každého jsou totiž všude jiné - jeden najde zelenomodrou tapisérii křiklavě červených papouchů s píšťalkami místo zobáků; druhému přímo v duši koření strom s černavými pupeny, na kterých se kulatí bílá očka zvědavých obyvatel kmene. 

S dětmi by se vůbec nemělo jednat jako s něčím prostším, jednodušším a malinkým. Dospělí se totiž pořád tváří, jako by byli něco většího a potom se chudák prcek snaží dorůst do stejné velikosti a ztratí přitom kousek sebe sama...
A přece - není on v každé bytosti úlomek toho dítěte? I když se na něj všude kolem tlačí ty nepříjemné okolnosti, krčí se tam a dýchá. Hraje si. A občas vyleze na povrch, klidně i v nečekanou chvíli... Já myslím, že určitě bude v každém. 

Zkuste se prosím, sami sebe zeptat, jestli jste dospělí. A jestli o to stojíte, být úplně dospělými... Jestli si radši neponecháte dětskost.
Nezáleží na nějakém čísle, záleží na vašem pocitu, vašem přesvědčení o sobě samém: je to jenom vaše rozhodnutí. Jestli chcete, až vyrostete, být dítětem tak jako malé stvoření, klidně se přihlašte, abych v tom nebylo samo!
A jestli po mě chcete házet kravaty a vážné urážky, můžete - já jsem svůj názor řeklo s úsměvem a ten mi vydrží :)

Teď půjdu slavit :) Zítra na vaše planetky nedorazím, budu se ohlížet na hvězdy, svůj život a to, jak jsem tady dlouho, co mám všechno před sebou a kolikrát si ještě s něčím budu hrát, něco si budu představovat a co bude pro mě nové :) 

Vaše Malé Stvoření
Oslavenec
s čepičkou na čele nasazenou,
s náladou oslavující a úsměvem roztaženým
se snahou vypsat svoje pocity

a se 17ti chlupatými letokruhy.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Drzá Lůcová :P Drzá Lůcová :P | Web | 3. listopadu 2010 v 20:09 | Reagovat

Všechno nejlepší k zítřejšímu sednáctému roku dětství :)

2 Garou-tan Garou-tan | Web | 3. listopadu 2010 v 20:13 | Reagovat

Vše nejlepší k tvým chlupatým narozeninám :) Můžu ti na Alfu poslat jeden vlčí úsměv? Bohužel jsem se dozvěděla o tvých narozeninách moc pozdě, než abych přichystala pořádný vlčí dárek.
Jinak je to strašně krásně napsané a v lecčem s tebou musím souhlasit. Dětská upřímnost je pro mne naprosto kouzelná... a člověk by si aspoň část svého dítěte měl uchovat až do smrti. A nejen uchovat - čas od času ho i pustit ven

3 Fantaghira Fantaghira | Web | 3. listopadu 2010 v 20:17 | Reagovat

Všechno nejlepší přeji.
Taky jsem chtěla napsat článek na téma dospělost, ale po dvou odstavcích jsem to prozatím odložila, protože jsem zjistila, že nedokážu zformulovat svoje myšlenky.
Také nechci být dospělá, ne, tak jak jsem teď jsem spokojená - v duchu dítě, na občance dospělá (to mi vyhovuje především z důvodů čistě praktických a alkoholických :-D)

4 Sikar Sikar | Web | 3. listopadu 2010 v 20:18 | Reagovat

No vida, zítra slavíme spolu, jenom já ne narozeniny, ale svátek... zrovna je Šišky...

5 Benda z Monia Benda z Monia | Web | 3. listopadu 2010 v 20:18 | Reagovat

K narozeninám i bez té příležitosti ti blahopřeji, protože blaha nikdy není dost! :D Já bych taky chtěl zůstat dítětem a taky jím zůstanu... Ikdyž mi to všechny ty papíry, kartičky a ostatní blbosti budou otravovat - chci zůstat veselý a... takový, jaký jsem. Chci být sám sebou. To je, dle mne, hlavní... Protože když nežijete svůj život, čí teda ? A hlavně: PROČ ? :-) :-) :-)

6 Monísek ♥ Monísek ♥ | Web | 3. listopadu 2010 v 20:22 | Reagovat

Všechno nejlepší :-)
Opravdu skvělý článek skvělý a pravdivý :-)
Já podobně doufám že nikdy úplně nedospěju :-)

7 Taychi Taychi | Web | 3. listopadu 2010 v 20:30 | Reagovat

Krásně napsané..Až budu velká, chci taky někoho chytnout za ruku a jít s ním dělat andělíčky do sněhu..Chci se radovat, chci si zachovat svoji ztřeštěnost, snad se mi to povede :). Tobě přeji všechno nejlepší a hlavně hodně zdraví :)

8 Čerf Čerf | Web | 3. listopadu 2010 v 21:10 | Reagovat

Rád bych si ve svém dospělém těle udržel ten správný kousek dětské duše. Ta se ovšem nepozná jen podle toho, zda se člověk usmívá a nezkazí žádnou legraci. Na dětech se mi líbí třeba i to, s jakou vážností dokáží doopravdy dělat věci, které jsou jen "jako", zatímco dospělí často dělají jen "jako" věci, které by se měly mínit doopravdy. Že by se mi podařilo dospět úplně, v to už ve svém věku nevěřím. Ale rád bych byl dospělý aspoň natolik, abych si zbytek dítěte v sobě dokázal náležitě užít :-).

No a jednou už jsem dokonce na svém blogu o křehké hranici mezi dospělostí a dítětem psal (viz http://pvapenik.blog.cz/0905/o-detinsteni).

9 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 3. listopadu 2010 v 21:11 | Reagovat

Ano krásně a pravdivě řečeno -konečně jsem se mezi těmi všemi články dočkala! :D A přeji vše nej k narozeninám.Pravda není to o čísle nebo tak ,protože já osobně ti tipovala více než  necelých 17 let :D

10 Kira Seigi Kira Seigi | Web | 3. listopadu 2010 v 21:13 | Reagovat

Všechno nejlepší k tvým chlupatým narozeninám :D
Hodně štěstí, zdraví, lásky, chlupů :D (jak by vypadalo lysé chlupaté stvoření :D:D:D:D)
S tvým článkem souhlasím. Lidé se v dospělosti bojí být sami sebou, ale zase jak kteří, bojí se být někdy dítětem.

11 agrrr agrrr | Web | 3. listopadu 2010 v 21:15 | Reagovat

K 17tichlupatinám ti popřeji až zítra....
Dospělost? toto téma mě docela zlobí. dospělost je duševní stav, nikoliv tělesný. Tělesně člověk dozrává až v 25ti letech kdy se přestane definitivně vyvíjet a začne stárnout. Ale ta duševní? to opravdu se v nás  v 18ti něco zlomí a jsme najednou honem dospělí? ne je to o vývoji, naše duše se vyvíjí pořád a stál nějak zraje.... Malé chlupaté, moc si přeju, abys nám brzo nepřezrálo, aby si bylo natolik moudré aby si zůstalo takhle veselá a na alfe centauri a na zem se přiblížíš jen po vlnách internetových.. jinak to doporučuju brát obloukem ;-)

12 Tehla Tehla | Web | 3. listopadu 2010 v 21:49 | Reagovat

Och, stíhame! Zajtra tu žiaľ nebudeme a preto ti chceme, my, Grimm a ja zaželať len to najsamextrasupernekonečnéakovesmírkásnejšiesobrovskýmnádychomextravagancieanikdynekončiacehošťastiaúžasnejšie (áno, to je jedno slovo) k tak významnému sviatku, ako je tvoj príchod na svet. Najmilšie stvorenie, uži si ešte neplnoletosť, presne ako si ju ešte užívam ja. Vlastne, ešte viac! Želáme veľa radostného pigmentu v každom chĺpku, veľa mladej sily v každom neostrihanom pazúriku, veľa zásob vinylu, veľa úsmevov, aj keď nie vždy sú možno také perfektné. Drahé stvoreníčko, dospelosť prináša síce veľa zodpovednosi, ale zistila som, že aj tí, dospelí si dokážu život užívať ako my, keď nájdu to, čo ich v živote najviac napĺňa. Dúfam, že niečo také nájdeš aj ty, a ak si už predsa len, tak nech ťa to nikdy neopustí, pretože to má veľkú cenu. Veľa cukroviniek, 17 sviečok na temnej torte zachytenej na LOMOfotke. Grimm radostne máva a nemôže sa dočkať, až sfúkneš sviečky. :)
Posielame veľké pozemské objatie a naše nedokonalé, ale predsa nefingované úsmevy :):)
Grimm a Tehla

13 Merkitys Merkitys | Web | 3. listopadu 2010 v 22:05 | Reagovat

Naprosto souhlasím, já jsem jako dítě cvok a cvokem chci být i v dospělosti. Každý by si měl udržet zdravou míru šílenství. Já mám, podle mého, velké štěstí, protože můj taťka je dítě. Je a je to na něm vidět. Ne že by byl hloupý, ne, dokonce vyhrál druhé místo v jakési fyzikální olimpijádě, ale neustále si hraje a myslí tak dokonale detsky a zároveň dospěle. Až vyrostu, chci být jako on :-D  Teda až na jisté záležitosti, které bych raději chtěla zdědit po matce 8-O  :-D . Všechno nejlepší a... co se přeje chlupatým stvoření? Hlavně nechytni nějaké intergalaktické blechy ;-)

14 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | Web | 3. listopadu 2010 v 22:15 | Reagovat

Téda stvořeníčko,ty už budeš velké! Přeji ti skutečnoupřímně  všechno nejlepší a  vesmírně nekrásnější! Rozhodně není důvod k dospělosti spěchat- 17 je ten nejlepší věk, to ví i slečna se zrzavými vlasy:) Kéž bych si jej tak mohla nechat! Užij si to:) P.S: V 16ti jsi zvládlo napsat geniální článek, už se nemůžu dočkat dalšího od "vyspělejšího" stvoření:) Nechť provází tě síla a inspirační víla!:)

15 Mami Mami | Web | 3. listopadu 2010 v 22:41 | Reagovat

Všechno nejlepší, nejmenší a nejchlupatější. Nádherný článek. :-)

16 Lawiane Lawiane | Web | 3. listopadu 2010 v 23:10 | Reagovat

Á stvoření, já tě miluju, miluju tvojí planetku! Tady jsou tak úžasný věci ke četní. Ten článek je překrásný, až dojemný. S těmi dětmi jsi to tak krásně vystihlo, opravdu. Jak podtrhuješ jejich upřímnost. Jsem ráda, že jsem si to přečetla. Užívej si oslavu a ať ti chlupatost vydrží! Přání všeho nej posílám na tvou planetku!

17 Labanda © Labanda © | Web | 4. listopadu 2010 v 7:58 | Reagovat

jů máme stejný názor na dospělost to je skvělý a všechno nejlepší k narozeninám, myslím, že je máš dneska -) mno hl. že nepřeju dopředu to se nemá lepší déle než dříve ;-) jů tak to já ti vyrobím dáreček ju? ;-) :-) ale bude tam až odpoledne chlupatíčko maličký ;-) :-)

18 Shariony Shariony | Web | 4. listopadu 2010 v 10:11 | Reagovat

All the best! Krásný článek.
Já si jako malá myslela, že dospělí jsou rozumější a moudřejší. Trochu jsem se spletla. Jsou jen vážnější a víc předstírají :-?

19 Mimbral Mimbral | Web | 4. listopadu 2010 v 14:21 | Reagovat

Já bych všechny dospěláky neházela do jednoho pytle :-) ale v podstatě s tvým článkem, milé stvoření, naprosto souhlasím. Též jsem vedla podobné rozhovory o tom, že když jsme malí, chceme být dospělými a když jsme dospělí, hledáme to dítě v sobě. Já jej asi budu mít nadosmrti a vůbec mi to nevadí. Ať už bude občanka ukazovat jakýkoliv věk, čas od času se na prosté věci podívám dětskýma očima, vyfouknu pár bublin z bublifuku a budu fascinovaně hledět na to, jak někdo hází žabky.
A abych jen tak neplkala, přeji Ti všechno nejvíc nejkrásnější a spoustu dospělých s duší dítěte =)

20 Therine< Therine< | Web | 4. listopadu 2010 v 14:47 | Reagovat

Tak to přeji vše nejlepší!

21 Labanda © Labanda © | Web | 4. listopadu 2010 v 15:08 | Reagovat
22 ellie ellie | Web | 4. listopadu 2010 v 16:04 | Reagovat

Či som dospelá? Rada tvrdím, že mám pätnásť... už dva roky. A som spokojná  niekde medzi malým dievčatkom a tým, čomu sa hovorí dospelák.
Takže všetk najlepšie, lesklý kožúšok prajem a užívaj si detstvo, kým ho máš,.

23 Cady Cady | Web | 4. listopadu 2010 v 16:26 | Reagovat

V první řadě: Všechno nejlepší, sluníčko naše(moje:))!

Ten článek je prostě bomba! Dokonale jsi vystihl moje myšlenky. Ve všem s tebou souhlasím, dospělí jsou moc fádní, mají zábrany, bojí se ukázat ten kus dítěte, který v nich stále je, a já nerozumím proč. "Tak dětinské..tak nevhodné..co by si pomysleli ti okolo?" Jo, přesně takhle to je. Nerozumím tomu. Nechci dospět. Říká se, že člověk zmoudří, ale jestli se k tomu přičítá i ta přetvářka a zábrany, tak né, díky:)

24 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. listopadu 2010 v 16:28 | Reagovat

A jde o stav duše ...
Ale ve stáří se blbě dělaj kotrmelce.

25 Vysmátá Vysmátá | Web | 4. listopadu 2010 v 16:37 | Reagovat

mám tolik co říct, že se musím uchýlit ke krajní metodě antisklerotismu: bodům :D
1. Všechno nejlepší!!! Už vůbec nejsi malé, ale velké stvoření-ale pořád stejně hodné a usměvavé. A jestli máte na alfě taky alkohol, tak to moc nepřežeň :)
2. Já nechci být dospělá-nikdy. No asi trochu ano, mít možnost vlastního rozhodování, ale nechci vstoupit do toho smutného šedého světa kravaťáků a paní v lodičkách.
3. A dospělá nejsem :) A úplně nikdy nebudu :)
4. Děkuji ti za milý komentář o mé hlavě. Jsem áda že jí zdravíš, vyřídím jí to :)

26 Sayuri Sayuri | Web | 4. listopadu 2010 v 16:54 | Reagovat

Dneska teda slavíš těch 17, tak všechno nejlepší! Pořádně oslav poslední rok trestní nezodpovědnosti, ilegálního popíjení a těš se na volby :P

Dospělost? Žádných 18 let. Každý člověk dospívá v jiném věku, 25, 37, 49, 98? Proč se stát dospělým, když jím být nechci? Chci být ta, která bez obalu řekne "tváříš se smutně" rodičům, která be dvaceti bude skákat do louží... Chci bý navždy rozmarné dítko.

Jenomže ono to je nemočné. Tlak společnosti a okolí nám to neodvoluje.

27 Keia Keia | Web | 4. listopadu 2010 v 18:01 | Reagovat

VŠECHNO NEJLEPŠÍ!!!!!!!!! :) *nese dort se svíčkami a potichu si myslí, že ho měla radši sníst sama. :P*
Dospělost je hloupost. A já osobně si myslím, že dospěju až přijde ten správný čas....tak kolem osmdesátky.Proč bychom nemohli přísloví "kdo si hraje nezlobí" propagovat i po oslavení osmnácti? Ne... já si hodlám hrát dál :)

28 ichos ichos | Web | 4. listopadu 2010 v 18:20 | Reagovat

Malé chlupaté 17tileté stvoření, hodně štěstí na Tvé planetce, co víc Ti přát ;) Mně často lidé říkají, že jsem dětinská, ale naučila jsem se brát to jako přednost. Hihňání všemu a všem mám už sice za sebou, ale občas se třeba houpám na houpačce nebo se koupu v řece při měsíčku anebo dostanu záchvat smíchu, který mi brání nadechnout se. ááách:-D

29 ethnea ethnea | Web | 4. listopadu 2010 v 18:42 | Reagovat

Vis, proc jsou deti tak pohodove, uprimne, hrave a zvedave, moje male chlupate? protoze nemaji zadnou zopovednost. Pokud bych se tedy chtela stat znovu ditetem, tak jenom proto. Zadna zodpovednost, minimum starosti.
Tobe preju vsechno nej nej nej nej nej a at jsi porad stejne chlupate. =)

30 slečna barevná slečna barevná | Web | 4. listopadu 2010 v 20:28 | Reagovat

už jsem ti řekla jak moc miluju tvé články?:D ne tak ti to říkám drahá:D:*

31 ratuska ratuska | Web | 4. listopadu 2010 v 20:46 | Reagovat

Přidávám se ke gratulacím a omlouvám se za svou omezenost a sebestřednost :-). Když mně bylo sedmnáct, zpívala jsem si písničku od Vítka "Má svůj den", ale k tobě se vůbec nehodí, drahé stvořeníčko :-(. A jinou ve správném rodě neznám :-(. Přeji tedy, ať se ti na planetce žije blaze :-).
K dospělosti jenom dodám, že se do ní nechystám. Ne ne ne, zůstanu ještě pár let dítětem :-).

32 Ovca Vypatlaná Ovca Vypatlaná | Web | 4. listopadu 2010 v 21:12 | Reagovat

Všechno nejlepší , Stvoření z Alfa Centauri ! :-)
... a samozrejme aj všetko najchlpatejšie a najmenšie. ;-)
( mimochodom, napísala som ten prvý riadok správne? )
Ja tiež nechcem dospieť. Aspoň zatiaľ nie. Všetci okolo mňa sa stále tešia, kedy sa nadobro skončí škola a začne 'život', ale ja sa práve toho obávam. A kedy je človek dospelý? Neviem. ( Keď nájde sám seba? )

33 agrrr agrrr | Web | 4. listopadu 2010 v 23:23 | Reagovat

To my už jsem velcí kočičáci a panička nás má stejně pořád za malý koťátka.... Ale na rozdíl od lidí, my si své životní etapy užíváme. Lidi jsou strašně hloupí.... Mňauk, přejeme vše nej k narrrrrrozeninám. Wrrrrwrrrwrrrrwrr :-D  :-D

34 Darling Darling | Web | 5. listopadu 2010 v 17:13 | Reagovat

Krásné. Až vyrostu, taky chci být dítětem a mít stejný pohled na svět. Jediné, co pomáhá na 'dospělost' je čtení pohádek. Já si každý den před spaním čtu Polní žínku Evelínku. A já tvůj oslavenecký den prošvihla! :-( Tudíž ti dodatečně přeji vše nejlepší a aby jsi i nadále bylo tím úžasným nejoriginálnějším Stvořením v této i kterékoli jiné galaxii :-)

35 alma-nacida alma-nacida | Web | 5. listopadu 2010 v 17:33 | Reagovat

Vše nejchlupatější k narozeninám a jako virtudárek malé překvapení - se svými dětmi se lze vrátit do dětství a vzít si z něj jen to, co bylo dobré, lepší a nejlepší. Doufám, žes to chlupatě oslavilo! ;-)

36 DayDreamer DayDreamer | Web | 5. listopadu 2010 v 19:41 | Reagovat

Néé, nestihla jsem ti popřát! Bóze, já jsem pitomec!
Ale lépe později ne NIKDY:
Milé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri!
Přeju ti všecko nejlepší k tvým sedmnáctým narozeninám, hodně štěstí, zdraví, lásky, úspěchů v rozdávání úsměvů, modelařině a prostě ve všem, co máš rádo!
Hezké narozeniny! ^^

37 agrrr agrrr | Web | 5. listopadu 2010 v 20:03 | Reagovat

[33]: jaj koukám, co to tu kočičáci v mojí nepřítomnosti provedli... jaj asi si popletly přihlášení... nezbedové jedni, to jim budu muset vysvětlit :-D  :-D

38 imagi imagi | 6. listopadu 2010 v 2:07 | Reagovat

Vau, všechno nejlepší chlupáči ze vzdálené planety. Vím, že trošku pozdě, ale dřív nebyl čas. Zní to zle, že ano? Ale je to tak. Jsem jedním z těch dospěláku, co nemá čas si povídat. Ale napravít to a zítra se zhoupnu na houpačkách a řeknu své malé čtyřleté přítelkini Aničce jak moc je šikovná. Je to hodná holka, jistě by ti taky popřála k narozeninám, schválně se ji zítra zeptám.
Ale zpět k blahopřání. To jsou všichni tam u vás tak moudří ve své mladosti. Ano ano skoro bych nevěřila, že je ti teprve sedmnáct. Moudrosti chrlíš víc, jak moje babička. A té už je sedmdesát :))
Díky že ses narodilo stvoření, rozdáváš radost a jako bys pochopilo běh světa o něco dřív než mi ostatní. Přeji ti ve světě jen to krásné. Aby se ti nikdy nepřihodilo nic zlého. Abys nikdy nemuselo být příliš smutné nebo zklamané. Bytosti jako ty si zaslouží jen to nejlepší. A víš co, stvoření. Jednou se ti splní všechna tvoje přání a všechny tvé sny, protože v to věřím a má víra nemá hranic, tudiž ji nic nemůže zastavit. Vyslovuji tohle potichounku a nechám to zamotané ve  větru jednou k tvým uším poselství z mého srdce jistě dojde. Krásné narozeniny, minulé i budoucí...

39 Vendy Vendy | Web | 6. listopadu 2010 v 12:49 | Reagovat

Sice opožděně, ale přece - přeji ti krásné narozeniny a spoustu krásných dnů. Taky ti přeji, aby ti do tvého širokého úsměvu nešlápl nějaký zapšklý dospělák a aby ten úsměv od ucha k uchu vydržel co nejvíc. Abys zůstalo ještě dlouho takhle pohodové a zachovalo si co nejdýl ten kus dítěte, který se v dospělosti tak rád ztrácí...
A článek je naprosto senzační a výstižný. I když se mně osobně stalo to, co ti zrovna nepřeji (šlápnutí do úsměvu a to dokonalé), myslím, že ten kus dítěte ve mně ještě zůstává. Být dospělá ve smyslu, že přijmu veškerou vážnost světa a ztracím schopnost vidět v říčce vlasy rusalky, tak takhle dospělá doufám nebudu... :-)

40 Vendy Vendy | Web | 6. listopadu 2010 v 12:50 | Reagovat

P.S. u mě na blogu máš jeden malý dáreček v podobě vlastoručně vyrobeného videa (pravda, ze stažených fotek a stažené hudby, písničku bych ti asi takhle nenazpívala, asi bys uteklo honem na Alfa Centauri... :-D)
Kdyby se ti video líbilo, můžeš si je stáhnout k sobě... :-)
Ještě jednou, všechno nejlepší! :D

41 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 6. listopadu 2010 v 19:39 | Reagovat

[38]: Moc děkuji, milá imagi. Jsem rádo, že je v tobě kousek dítěte. A tvého přání si moc vážím, i toho, že chodíš pořád na můj blog! :-)

42 Teri Teri | Web | 19. listopadu 2010 v 0:27 | Reagovat

Milá chlupatosti, pěkně jsi to napsala, že se pod to dá zfleku a bez výčitek podepsat. Držím ti chlupatý packy, ať se minimálně za dalších 17 můžeš ohlídnout a vidět to vnitřní dítě, jak si to štrádovalo životem a občas si s gustem provedlo nějakou pěknou, uspokojivou a odlehčující dětinskou blbost :)
Mimochodem to tu máš moc pěkné a jsem si skoro jistá, že se zase někdy objevím, až mě sem zase nějaký mezihvězdný koridory zavedou; poslední dobou toho mám na letovým plánu nějak moc. Tak zase někdy... a samozřejmě a dodatečně všecko nej!

43 taroe taroe | Web | 31. ledna 2011 v 17:35 | Reagovat

Vyjádřilo jsi snad všechny mé myšlenky na tohle téma. :) Takový motivační článek bych nejraději viděla vyvěšený ve všech těch šedivých budovách úřadů a skleněných lesklých panelácích. Kdekoliv. Protože lidé, jak dospívají, se skutečně stávají jen další cihlou v šedé zdi. Podřizují se společnosti. Ale proč?! Copak z toho mají radost?
Naopak děti nejsou ovlivněné těmi nesmyslnými pravidli, dělají si, co chtějí. Začnou se smát i plakat před všemi ostatními. Řeknou svůj názor, ať už je jakkýkoli :D Když potom trochu pochopí, jak ten lidský systém funguje, měly by se rozhodnout, jestli chtějí být stejné. Já se tomu systému podřizovat nebudu a asi se vždy budu trochu chovat jako dítě. Protože to je pro mě zábavnější a smysluplnější, než se stát jen další prázdnou maskou.
Opožděně přeju hezké sedmnáctiny ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.