Uvážená Virologie z pohledu Alfa Centaurňana

3. ledna 2011 v 17:46 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  :-O
S jásotem nad tématem týdna, které jsem volilo (což je absolutní shoda nesmyslných náhod - vždycky, když jsem nějaké zvolilo, buďto těsně nebo drtivě prohrálo a odcházelo z ringu se svěšenou pointou) se pouštím do projektu, který je soutěží milé The z její glosovací planetky /smutně koukám a prosím o další glosu/! Téma se týká: Výra. Ne, počkat... Víra. A má se jednat (ale jako vždy se nejdená - na to jsem moc širokoprsé (opak úzkoprsatosti; nazývané též melounologie)) o úvahu. Takže... vzhůru, má slova seřazená - útok!

Na samém počátku bylo... světlo.
Nebo tma?
"Hmmm," zamyslelo se malé stvoření...
Druhá byla ale jednoznačně hudba. Myslím, že na tomhle by se měla shodnout celá škála sortimentu (religiózního charakteru) v onom "nákupním středisku pro duše". A tak si tedy pusťte, prosím, moji milovanou písničku vyjadřující hned několik proseb, tužeb a volání . Je to nepovinné... ale je to přece George! A teď už můžete - s klidem v duši - číst.


Možná, že čekáte, že hned ze začátku podotknu v co vlastně věří jedno malé, chlupaté a velmi vzdálené stvoření z Alfa Centauri - které vidí lidské mraky, nebe a shledává, že tam vlastně není nic kromě ozonových děr a prasklých duší upuštěných balonků... Nezačnu tím. Spíš bych se chtělo pozastavit nad mou fascinovaností oním pojmem víry jako takové (mořské proudy nevyjímaje), nezlomností lidského ducha a naopak - nad jeho křehkostí.
Takže dovolí-li mi moje malá, chlupatá duše vůbec náboženství lidských bytostí pochopit; buďte, prosím, shovívavější. Nemůžu proniknout až na kost věcem, o kterých nemám téměř žádné praktické poznatky a jen se z dálky dívám a pozoruji (a jak rádo!).
Pokusím se zahrnout všechny tři pohledy na víru z povrchu Zemského a ještě pohled můj...

"Věřím v Něco."
Věřit - být ovlivněn vírou, být virolog či mít pevné přesvědčení - neznamená pouze myslet si, že nade mnou bdí pan Boo a třímá v ruce Bibli, knihu svatou, ze které předčítá svým bratrům, synům a jiným příslušníkům té velké rodiny zvané křesťanství. Znamená to i být vnitřně upevněn, ukotven v jednom bodě - který se nezlomí. Nikdy se nezlomí, to by znamenalo i zlomení mého bytí; smrt mé jedinečné existence, která mě drží pryč z šedivosti a normálna, které mě všude obklopuje: a já se proti němu bráním, obrňuji.
Někdo říká, že věří v sílu lidské dobroty. Jiný zase že věří (v tomto případě správně doufají) ve světový mír. Nebo že věří, že podstata lidské duše tkví v dobrých skutcích. I to je víra v něco, víra v danou sílu a moc, která drží člověka nad pomyslnou vodou a je to pilíř konstrukce jeho života. Tihle lidé jsou mi, přiznám se, nejsympatičtější. Neskrývají se za žádnou ucelenou církev; náboženství; a jsou sami sebou - když se nenašli jinde, zkrátka věří v to své. A to je vždycky parádní - svoboda víry je důležitá!
Kdyby nikdo ve vaší malé zemičce nevěřil ve svobodu a pravdu, pořád bych se na vás smutně koukalo jako na zadrátované a uzamčené.

Taková vsuvka: A jak vlastně takový člověk může věřit? Má na to nějaký speciální orgán, komoru v srdci nebo závit v mozku? Nemá. Je to výplod jeho fantazie, čistá honba za určitým posláním, přesvědčením nebo jenom "doufání v něco, co nezklame"? Já nevím, vážně ne. Fascinuje a udivuje mě možnost lidského chápání jevů - a je pravda, že kdyby si šlo vše jednoduše vysvětlit a každé dětské "Proč?" dostalo odpověď hned, teď a tady - ztratilo by to napětí a... šťávu :) A ta je u života - stejně jako u knih - setsakra důležitá! Nemám pravdu?

"Nevěřím v Nic."
Ateisté jsou všude. Vždycky se nějací najdou; a i když tvrdí, že jsou ateisty - není to pravda. Většinou se řadí mezi skupinu prvních, v "něco" věřících lidí, kteří skutečně nachází klid a jistotu v určité vlastnosti člověka, světa - ve své vnitřní rovnováze.
Muž či žena (či inteligentní odstín modré - dosaď nejbližší) nevěřící absolutně v nic podle mě neexistuje. A přesto se můžu mýlit, jsem jen malý Alfa Centaurňan a jsem strašně daleko! Myslím si, že jakmile někdo i celý život v nic nevěří - a ocitne se před nějakým úkazem, úsměvem, zázrakem (zdánlivě nejobyčenější věc bývá zázrak) - začně věřit a pochopí. Pochopí něco, co mu vrtalo hlavou. Pochopí, na co se upínalo celou dobu jeho nitro. Zkrátka pochopí... všem, kteří nenašli něco, v co věřit, přeji hezké chápání - ono už onen pocit popsat nelze a nelze jej ani plnně pochopit - to je ta magie! Nechápat pochopení (chopit se chápana).

"Věřím v Jeho(vu?!?)/Jí(dlo?)."
"Proč nenamluvit lidem, že svět je plný pomsty a utrpení, a že oni se můžou dřít teď a potom relaxovat na nebeských obláčcích, zatímco jiní budou trpět i v ohni pekelném? A proč jim rovnou nesdělit, že jedině NÁŠ Bůh je ten správný, že není žena a že rouhat se znamená smažit se v onom ohni už teď? A proč si neříkat křesťani?"
"Nebylo by lepší marťani?"
"Kuš, krucifix!"

Ať už vedl tento dialog Matouš s Lukášem, Lukáš s Jenem nebo Jan s domorodými obyvateli Marsu; jedno je jisté: na tomhle podle malého stvoření leží celá křesťanská církev a její hodnostáři. Tedy, oni raději ležívali ve zlatě, ale to nevadí... Bible, Kniha Svatá, se mi příčí svou formálností, počtem jmen a jejich krkolomností - ale to by čtenář mohl zkousnout.
Je ale plná pomsty. Mstí se jeden druhému, nebo se pomstí Bůh - tak! A teď si to přeberte, ubozí občané. Teď necháte své děti pokřtíti, teď - nebo nikdy! Muhaha!
Nelíbí se mi spousty myšlenek a věcí obecně spojených ať už s katolíky, protestanty nebo jejich historií... ne-li vůbec všechno. Navíc proč by nebyl Bůh žena? Hrumpf! A to je mé poslední slovo bhóží!

Proč se jen ti Evropané nenaučili troše tolerance, rovnováhy a souznení s přírodou? Proč se o tomhle nikde v Bibli nepíše? Jen "Boo stvořil Zemi, ptáky, zvířata, sauny pro obě pohlaví...", a o síle přírody se nic nepíše. Ne - zapomíná se na ni. A přitom všichni pocházíme přímo z ní, ne z rukou nějakého vousatého nudisty. Zapomenout na onen nejmateřštější živel, tepající srdce provázející slepé lidstvo už od začátku všeho - a oni si ho stále nevšímají, ničí ho, staví se proti němu, uzavírají se do svých domů a zahrad, kde vládnou všemu a sami se cítí jako bozi a nejraději by sami sobě věřili. Tedy spíše v sama sebe - jako člověka, tvora nadřízeného... Jestli by lidstvo mělo v něco věřit, měla by to být síla a křehkost přírody. Nejde o to ji obdivovat - což je bez debaty - ale i se stavět na její stranu a chovat se... jako její součást, kterou vždy budeme.
Jestliže přírodu znázorňuje nějaký - třeba i pohanský - bůh v náboženství, je mi hned bližší a naslouchání jeho mantře je mi srozumitelnější.
A malé stvoření kdysi dávno objevovalo nová a nová náboženství - tu jedno kvůli penězům založené, jedno netolerantní a hrubé, jedno hrubě netolerantní a ještě hrubší až nakonec... jedny z mála - pro mě naprosto uklidňující myšlenky, rovnováha mezi nebem a zemí... Prorok, který nechtěl být prorokem a mniši, kteří musí žebrat jídlo od dělících se vesničanů. Jestliže bych se klonilo k, nebo spíše bych se klanělo před; nějakým náboženstvím - byl by to Buddhismus.

A teď už asi slíbené "v co věří malé stvoření", na což jistě čekáte. Věřím v zdánlivě prosté věci a s těmito prostými třemi věcmi se rozloučím a nechám vás, aby jste o nich přemýšleli sami - bez mé pomoci, jen se svou duší - kterou vypustíte - a fantazií, která by dost možná mohla tou duší samotnou být: Věřím v

Lásku, úsměv a fantazii.
Peace not War
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vysmátá Vysmátá | Web | 3. ledna 2011 v 17:56 | Reagovat

1. písnička je fantastická
2. jsi mi ještě milejší a sympatičtější po tomhle článku
3. souhlasím s tebou téměř ve všem
4. já osobně věřím na Harryho Pottera a Smrtě
5. tenhle článek mi prostě udělal ohromnou radost xD
6. píšu nesmysly, ale nemůžu si pomoct
7. Už tě nebudu otravovat se svými body :D
8. tak ahoj :D :D :D :D

2 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 3. ledna 2011 v 19:27 | Reagovat

Láska, úsměv a fantazie. Ano, To jsou krásné věci, Stvořeníčko.
Tvá úvaha mne uvádí nejen do rozpaků, ale nutí mne i k přemýšlení. Je tam mnoho věcí, ad kterými by se dalo dlouze polemizovat. Bez výsledku ovšem. Ale napsalo si to krásně a máš ve všem pravdu. Ano. Já musím říci, že se vším, s každým slovem tvé úvahy, souhlasím!

3 Taychi Taychi | Web | 3. ledna 2011 v 19:32 | Reagovat

[1]: Smrť od Pranchetta? (pardón snad to píšu dobře :D) Ano ten je boží, stejně jako Krysí Smrť.

Písnička fantastická a článek ejště lepší...A nakonci obrázek, už jsem se lekla že sis neumylo tlapky a na obličej si sedla moucha.

4 ichos ichos | Web | 3. ledna 2011 v 19:32 | Reagovat

Fíha, začetla jsem se a úplně zapomněla na svět kolem. Já taky věřím v přírodu a lásku, obojí mě dělá šťastným. Křesťanství občas nakazuje věci, se kterými nemůžu souhlasit (zákaz antikoncepce, negativní posstoj ke gayům) ... Ačkoli jsem pokřetěná, v kostele se necítím zrovna šťastně, při poslechu kázání jakbysmet. Určitě by člověk mě cítit vděčnost za to, co má a věřit v něco, co ho převyšuje. Ale organizovanost v cíkvích mi sympatická není. Vnitřního klidu dosáhnu spíš procházkou v lese nebo s milými lidmi ;-)

5 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 3. ledna 2011 v 19:43 | Reagovat

[1]: Body tvé jsou potěšující a ne otravující! V jednom bodě jsem moc rádo, v bodě se Smrtěm jásám nad tvou představivostí a tím, že věříš v kouzla a čáry - což je také skvělá víra! Smrť je kultovní. A bezpochyby moje nejoblíbenější postava Zeměplochy - zadívat se do jeho supernovy musí být skutečně mrazivé!

[2]: To je správné! Rozpaky; přemýšlení - třebas i skandál, stvořeníčko rádo tyhle věci :-D Jen všeho s mírou. Polemizace je možná, klidně zapolemizuj! Rádo diskutuji :-)

[3]: To je on! Krysí Smrť je ještě roztomilejší ekvivalent :-D Děkuji, ne, jsem jen takové celé... batikované, tak! :D

[4]: Přesně tak. Tohle jsem se snažilo sdělit... že vnitřní klid nacházíme každý jinak a podle mě křesťanství zakládá na strachu z pomsty a tím, jestli se neproviním - než nad dýcháním čerstvého vzduchu a vnímáním každé borové vůně v lese...

6 Ovca Vypatlaná Ovca Vypatlaná | Web | 3. ledna 2011 v 19:53 | Reagovat

Tento článok je dobrý! Musím súhlasiť takmer zo všetkým, čo si napísalo, Stvoření. Páči sa mi to "neverím v nič", tam si to úplne vystihlo. Áno, to je pravda, že kňazi veľmi radi "ležali v zlate" - teraz bol na to u nás vysielaný dobrý film - Piliere zeme - o intrigách a histórii, a za tým všetkým stál kto? Biskup.
Prst hore za tento článok! :-)  :-)

7 agrrr agrrr | Web | 3. ledna 2011 v 20:00 | Reagovat

malé víry jsou častokrát mnohem důležitější, než ty veliké existenciální. ;-)
Já teď věřím, že chlupáček má srst z elektrizovanou a naježenou celou svou pozitivitou. :D

8 The The | Web | 3. ledna 2011 v 20:07 | Reagovat

Děkuji za příspěvek :)
Glosa by byla, ale slečna "Já" smazala blog a s ním i naši poslední glosu, kterou jsem neměla uloženou v počítači. Takže naše poslední glosa je nenávratně pryč..ale s Garou chystáme nějakou další, tak snad :)

9 LaL LaL | 3. ledna 2011 v 20:42 | Reagovat

Já jsem sem sice jen tak zabloudila, ale tvůj článek mě zaujmul. Nejsem věřící. Myslím si ale, že každé náboženství má něco do sebe - už jen kvůli tomu, že ve většině náboženství je něco jako "NEZABIJEŠ". Jestliže ale z náboženství vznikají teroristé a podobná individua... :-(  na co pak je ? Možná tu někdo je - nějaký bůh, bohyně, nebo jen seskupená energie, z prdu kulička... :-) možná se to dozvíme po smrti, možná ne. Já jsem pro milovat a chránit přírodu a uctívat koho kdo chce, pokud tím nikomu neškodí ;-)

10 Fantaghira Fantaghira | Web | 3. ledna 2011 v 20:55 | Reagovat

Krásný článek. Mimochodem, to nevíš, že Bůh je skutečně žena? A apoštolů bylo 13. Ten 13. se jmenuje Rufus a je to černoch, proto ho vyškrtli :-D (Znáš Dogmu?)
Věřím v něco, ale ještě jsem se nerozhodla v co :-D
Jo a skutečně jsem ze západu Čech. Co já vím, tak se vošouch říká jen na Plzeňsku a Domažlicku, ale možná to zasahuje ještě někam kousek vedle :-)

11 Čerf Čerf | Web | 3. ledna 2011 v 22:07 | Reagovat

Moc zajímavá a podnětná úvaha. Před dávným dávnem (rok a třičtvrtě je už na blogu dávné dávno) jsem si na tohle téma taky sesumíroval pár vět, protože není od věci si to napsat, aby člověk věděl, co si vlastně myslí. Tak ti to dávám k dispozici:

http://pvapenik.blog.cz/0904/o-tom-v-co-verim

12 Mami Mami | Web | 4. ledna 2011 v 9:03 | Reagovat

Přeji si, aby byl svět plný malých, milých, přemýšlivých, tolerantních stvoření. Jaký je recept na jejich výrobu?

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. ledna 2011 v 9:09 | Reagovat

Jsem ve víru víry.

14 Sikar Sikar | 4. ledna 2011 v 11:49 | Reagovat

začátek mi připomněl Těžké malodično - na počátku byl tón. a do toho vpadl Smrt kytarou.

víra jak z víru absolutna.

15 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 4. ledna 2011 v 22:15 | Reagovat

Strašně mě štve, že mi dnes jakýmsi způsobem blbnou všechny komentáře a u deseti blogů nejde odeslat formulář, takže se omlouvám všem, kteří přijdou a budou naštvaní, že jsem se u nich přes prázdniny neukázalo... mějte strpení, prosím! :-)

[6]: Děkuji, moc si vážím toho že i skopová část mých čtenářů si oblíbila tento článek! :-D Eeek!

[7]: I to je v podstatě velmi možné! :D Beru to jako moc milou pochvalu! :-)

[8]: Jsem celé zvědavé na konečné výsledky, milá The!

[9]: Přesně tak... Děkuji za zaujmutí! To je kouzelná věc, když se někdo pozastaví jen tak na mé planetce a nechá se zaujmout a trochu inspirovat či vdechnout obřím nosem Alfy Centauri, aby se nechal vydechnout těsně před odletem... Tvá náhodná návštěva mě moc potěšila a měla-li by si svůj blog (alias planetku), rádo bych jí navštívilo :-)

[10]: Díky, milá Fantaghiro; ale neznám, ojoj! Vypadá to zajímavě, už jsem to projelo na ČSFD :-) Tak tak, rozhodnout se záleží jen na tobě!

[11]: Děkuji, od tebe to nesmírně potěší :-)

[12]: Smíchejte několik chlupů, pilin, úsměvů, lásky, kreativity a špetku zlobivosti (přiměřeněééé), promíchejte a důkladně zahustěte nějakým vhodným pojivem, například gumovými medvídky.
Jsi moc milá :-)

[13]: Pozor na vířivku (ve třech)!

[14]: Melodično jsem nečetlo, ale vidělo z dálky v knihovně a už už se po něm natahovalo :-D Absolutní věci bývají mou doménou!

16 Ovca Vypatlaná Ovca Vypatlaná | Web | 4. ledna 2011 v 22:17 | Reagovat

Joo! Zasrane úžasný svet, joo! Palec hore. :D
A ja som tiež VEĽMI rada, že ťa tu máme!

17 alma-nacida alma-nacida | Web | 5. ledna 2011 v 16:01 | Reagovat

Pěkný článek. S vírou je těžký to, že plno v cokoli věřících jsou fundamentalisti, fanatici a fůbec fuj stfoření, ne taková milá, chlupatá, tolerantní a smysluprohumorná jako na Alfě ;-)

18 sl.F sl.F | Web | 5. ledna 2011 v 22:15 | Reagovat

mě by zajímalo jaké z těch všech náboženství je nejstupidnější...horkým kandidátem pro mě je islám...toto náboženství abosolutně nepobírám...
kvůli těm náboženstvím ve válkách zemřelo asi celkem dost lidí..budu věřit, že se to časem zlepší...
a s tebou souhlasím, že nejpšijatelnější je asi tak buddhismus:)
ale stejně je nejlepší věřit tak jako Vysmátá na Harryho Pottera :D

19 Lucerna Lucerna | Web | 7. ledna 2011 v 23:49 | Reagovat

ehm, zaujmavy clanok, velmi zaujmavy.. ;-) a ked uz si sa do tych krestanov tak pustila tak ti z miernymi rozpakami prezradim, ze ja medzi nich patrym :-D pochadzam z krestanskej rodiny a verim, teda casto viem povedat ze dufam.. dufam v dobro v ludskej dusi a ze smrt nie je konecna zastavka :-D

20 taroe taroe | Web | 10. února 2011 v 12:33 | Reagovat

Mluvíš mi z duše :) Velmi hodnotný článek, zajímavě napsaný, spořádaný, ale přesto trošku chaotický (to mám ráda) :) Nevěřím v žádné bohy, ale kdyby se už jednalo o náboženství, jsou mi docela sympatická ta přírodní :) V Asii se spojení s přírodou docela projevuje, i když v moderné době už taky trochu ustává. Ale v Evropě a v Americe lidé přírodu snad nenávidí o__O Ničí ji, aniž by si uvědomili, že ona je matkou nás všech a že přírodní zdroje se dají skvěle využít. Oni se nad tím nepozastaví, prostě vykácí celý park, aby mohli postavit betonové sídliště. Ahhh, jak má po tomhle člověk věřit v dobrotu lidstva? V tu já rozhodně nevěřím a mám k tomu spoustu důvodů.
Buddhismus já osobně za náboženství neoznačuji, je to spíše filozofie života :) Ale těžko mluvit o jejich způsobu myšlení, když nejsme buddhističtí mniši :D Přesto mnoho názorů a střípky učení, které jsem zaslechla, mi byly velmi sympatické a chápala jsem je. Problém mám ovšem s jejich tvrzením, že duše neexistuje... V tomhle bodu jsem nejistá.
Pak ještě věřím v naději, zoufalství, odlišnost, jedinečnost... Doufám, že se jednou potkám se Smrťem... :)
Člověk, kteří nevěří v nic, nemůže žít. Možná je natolik omezený, že si myslí, že věřit může pouze v bohy. Nebo sám sobě lže. (Nejspíše oboje najednou :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.