O Lukim

23. března 2011 v 20:02 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  :-O
Čili charakteristika bezcharakterní pro The do její soutěže o dvou aktérech
a jednom a půl tvororovi mimozemském:

Onehdy zaklepala na dveře mého domečku podivná návštěva. V Alfostroji mi podivně praskalo, celé jsem se soustředilo na onen praskot a uklidňující předení zdrojového kódu, když tu - klepy klep!, rázný a návštěvnicky agresivní zvuk.
Jistě víte, jak mám návštěvy rádo (pokud to nejsou Němečtí turisté nebo Ubanoonští chlupožravci): tak jsem se zvědavě podívalo z okna. Moje malá očka shledala, že za dveřmi se cosi škrábe na zádech.

"Haló? Je někdo doma?" ptal se ten hlas.
No jistěže jsem doma, což ten hlupák neví, že mám rohož otočenou na úsměv, tzn. "Stále přijímáme!" Už teď jsem se dovtípilo - aha! To bude nějaký neznalý človíček ze Země. Což o to, neznalý, co když mě jde pitvat? Víte, jak nepříjemná je pitva? Z mých myšlenek mě vytrhlo náhlé a nenadálé povídání:
"Jistěže je doma, vždyť tu má smajlíka. To vždycky znamená, že ať už je to stvoření jakkoliv huňaté, je doma. Tak to já ho navnadím a řeknu si, že mám něco veledobrého!"
Vás by to nenavnadilo? Mě to navnadilo převelice - otevřelo jsem na škvírku má malá dvířka a vidím - nohu! Takový charakter nohy, můj milý pozemšťane, to je celkem silná káva. Však už z dálky to většinou závání nějakou vážností a jinými pitomostmi.


"Ahoj! Ty máš krásné očko, jak se jmenuješ?" hned na mě spustila sehnuvší se hlava.
Dlouhé konečky vlasů mi krásně vytíraly zápraží, alespoň bude zameteno, řeklo jsem si a zmateně zakníklo: "Vážně? Nu, stvoření... Malé a chlupaté!" a ze záhadných důvodů (já se vždycky stydím, ale mělo jsem jakýsi neopodstatněnýý pocit, že se zjevím velejemně a grandiózně) jsem vyskočilo před dveře. "Tady to vidíš!"
"To tedy vidím!" smál se, přímo se chechtal podivín. Pozvalo jsem ho do mé malé zahrádky
a začalo se ho vyptávat. Měl milý hlas, takový hluboký, ale mě se zdál něčím hladivý. A proč si nenajít nové kamarády ve velikém vesmíru?

Ukázalo se, že je ze Země. Chtělo jsem ho oslovovat "pozemšťane" ale on trval na jakémsi "Lukáš", zvláštní jména si tam na Zemi dáváte. Že prý je to pro něj jméno dobré, protože se mu líbí, jak se vyslovuje a je měkounké. Tímhle se mi začínal líbit svou jiskrou v očku o moc víc. Ale stejně mi přišlo, že pořád máchá rukama jako blázen. Což je vlastně také trochu důvod, proč jsem se s ním bavilo dál a nejen to - pozvalo ho na pravé, Alfa Centaurské kakao.

Na důležitou otázku, kterou já mám hrozně rádo a zní: co máš na sobě nejradši? odpověděl zvláštně: "Nevím. Já se rád nemám. Jenom občas... nejradši se mám, když na sebe nemusím myslet a můžu myslet na radost, kterou dám někomu jinému."

To mne zarazilo. Já jsem malé stvoření a také bych nejraději rozdalo každý svůj chlup, ale víte, že bych na stejnou otázku odpovědělo stejně? Možná trošku vesmírněji, ale ten malý velký pozemšťan se pro mě čím dál tím více stával Lukáškem a Lukim a zmenšoval a zmenšoval, protože mne vnímal jako sobě rovné, ne-li mnohem huňatější stvoření než je on sám. A to se mi ještě ve vesmíru nikdy nestalo: každý se podivoval mé velikosti a nebral mé názory tak vážně. A on ten človíček vypadal, že skoro zbožňuje názory nezkažené, dětské a názory, které si tvrdohlavě stojí za svým, jako ty jeho.
A byl to Luki s i měkkým, protože nemá rád lidi tvrdé, jako kámen, co vypadají, že se zachvilku odrolí, když je necháte stát na stráži a mračí se pořád dokola.

"Víš, stvořeníčko, mě se s tebou hrozně hezky povídá," řekl a usrkl kakaa, "jestli mi nebudeme mít tolik nesmírně společného, ba i nohy mi chlupatí!" A zasmál se. Pořád se smál, a to je dobře. "Já mám hrozně rád sny. Máš rádo sny? I ty v noci i ty plnitelné?" Zakývalo jsem, rychle a přesouhlasně. "Nejhezčí a nejzrádnější na snech je, že nemizí. To jenom lidé je přehazují různými plentami, zastavují je výmluvami. Stvoření, víš ty, koho mi připomínáš? Vcelku by se dalo konstatovat, že vypadáš jako zosobněný úsměv, co se zapomněl oholit a narostli mi velké uši." Pravda, ten konec mně trochu urazil, ale zbytek?

To se mi jen a jen pozemšťan přibližoval. A také se ani jednou nepodíval na hodinky - nemusel, nespěchal. Přesně v moment, kdy jsem jej chtělo snad už i obejmout, oznámil, že půjde. Že prý by mu na Alfě chyběla muzika, ta že mu prý chybí vcelku permanentně. Všimlo jsem si, že rád říká fráze "vcelku" a "v podstatě", strašně jsem se tomu uvnitř smálo. Ale sálala na mě z něho nějaký divná síla... (žádná radioaktivita nebo snad yaoi) Až když mi zamával, sehnul se, jeho vlasy opět zametli před mým prahem (musím ho zvát časteji) a odlétal, došlo mi, co to bylo za sílu.

Byla to jediná síla, kterou nikdy, ani za celou jednu existenci vesmíru, černých děr a prstových ponožek dohromady, nedovedu identifikovat, určit. A že já se v těch všech sílách srdce, silách magnetických a energiích elektrifikovaných lidí, zapálených pro věc, vyznám!
Když jsem pak leželo večer v postýlce a s polštářem si hrálo na schovávanou, něco mě napadlo. :) Třeba to je síla, která jde i ze mně, malinkého stvoření, a byla by hrozná nuda vědět, jaká je!

Usmálo jsem se, usnulo vzpomnělo si, že mi ten zmetek ukradl podšálek a vrátil mi ho hodem přes oběžnou s naškrábaným "Eeek!"
Ještě, že ho vrátil. Radím vám dobře - malému stvoření váš úsměv, duše ani vámi zcizený podšálek
nikdy neunikne!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cervenej_cudlik Cervenej_cudlik | E-mail | Web | 23. března 2011 v 20:11 | Reagovat

Milé jméno Lukáš:) ..zajímavé vyprávění, zamést bych potřebovala taky jen tak mimochodem:D

2 Fantaghira Fantaghira | Web | 23. března 2011 v 20:20 | Reagovat

Luki je sympatický. Je vůbec možné, aby byl někdo z lidí tak podobný malému alfacentaurskému stvoření? Zdá se to neuvěřitelné... :-)

3 Lucerna Lucerna | Web | 23. března 2011 v 20:40 | Reagovat

ty mas ale super nastevi :-D

4 Vendy Vendy | Web | 23. března 2011 v 21:12 | Reagovat

Milá návštěva. Nebyla ve snu? Či snad skutečná byla?
Vypadá to, že jste se dobře vyladili na stejnou krevní skupinu, neboli na stejnou vesmírnou vlnu. Není to tak všední jev, stává se to málokdy... 8-)  :-)
A jako bonus ti zůstal podšálek... :-)

5 Dubious cat Dubious cat | Web | 23. března 2011 v 21:20 | Reagovat

Ach ty jeho vlasy! Ty má nádherné... :) Zapomnělo jsi zmínit, když jsi popisovalo jeho mluvu,že má krásný oblastní přízvuk:)

6 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 23. března 2011 v 21:41 | Reagovat

[1]: Milé milé, ani nevím, co skutečně znamená! :D Já ti ho tam pošlu, milý Čudlíku - jenom zamete, hned zase půjde!

[2]: Mě tedy také! :-)
Ale přece nikdy nebude tak malinký, chlupatý a roztomilý, jako já, že ne? :-D

[3]: Zkus si takového poťouchlíka hostit, když by ses otočila, taky by ti vzal podšálek a škrábal na něj! :-D

[4]: Skutečná, skutečná, veleskutečná! :-) Je to občas člověk strašně ironicky vskakující do řeči což já nedělám. Bonusy jsou nejlepší :-)

[5]: Spíš si s nimi pořád zametá cestičku! :-D To je pravda, zapomnělo! Té se hihňám permamentně :D

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. března 2011 v 21:41 | Reagovat

Podšálky a podtácky jsou potvůrky podšité.
Jsou svéhlavé.
Ale vzkazy na nich napsané mohou se státi nesmrtelnými.

8 Taychi Taychi | Web | 23. března 2011 v 21:45 | Reagovat

Luki vypadal velice dobře na fotkách...ale není nad Sikara v černé košili s rozeplými knoflíky :3

9 Shariony Shariony | Web | 23. března 2011 v 21:46 | Reagovat

Hluboký hlas? Luki je sympaťák, muselo být fajn s ním popíjet kakaíčko. Měl by se mít rád častěji, na tom není nic špatného, pokud zůstává dost místa i pro ostatní :-)

10 agrrr agrrr | E-mail | Web | 23. března 2011 v 22:05 | Reagovat

No vidíš Chlupáčku. A nám se snažil namluvit, že na Alfě nikdy nebyl ;-)
Jinak jméno pochází z latinského názvu oblasti Lukánie(ta je v Itálii) a označuje jejího obyvatele.
Jen mám strach, zda ho Sikar moc nepoznamenal ;-)

11 Sikar Sikar | Web | 23. března 2011 v 22:09 | Reagovat

[10]: poznamenal. na duši a nevinnosti

12 ratuska ratuska | Web | 23. března 2011 v 22:29 | Reagovat

Milé stvořeníčko, to je tak roztomilý popis osoby, až se musím usmívat :-). A stejně jako Agrrr doufám, že Lukiho Sikar nezkazil :-D.

13 agrrr agrrr | E-mail | Web | 23. března 2011 v 22:35 | Reagovat

[11]: to se máš teda čím chlubit, ty kaziteli-ničiteli jeden!

14 Cirrat Cirrat | E-mail | Web | 23. března 2011 v 23:12 | Reagovat

bude druhý díl? Jak došlo k jeho zvyslancovatění? :D

15 alma-nacida alma-nacida | Web | 24. března 2011 v 9:45 | Reagovat

Pěkný příběh. Tady je to fakt Souhvězdí úsměvů a pohlazení po duši :-) Přeju samé podobně příjemné návštěvy ;-)

16 Mami Mami | Web | 24. března 2011 v 10:09 | Reagovat

Na malých planetkách se rodí velcí spisovatelé. Setkání s Lukim bylo tak autenticky-krásně popsáno, že Antoine Marie Roger de SE by to nenapsal lépe.

Máš velký talent malé stvoření, cítím to stále silněji. Pokud jsi i soutěživé, rozhodně se pokus účastnit i v některých našich pozemských literárních soutěžích, je jich celá řada. Pokud dovolíš poptám se ve svém okolí, zda by se nenašel nějaký odvážný editor, který by se pokusil vydat na tvou planetku.

PS: Flashové hry vytvářím v grafickém vektorovém programu Flash (dnes Adobe Flash dříve Macromedia Flash) s pomocí programovacího jazyka ActionScript.

17 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 24. března 2011 v 21:16 | Reagovat

[7]: To je tak slzopudné shrnutí magických tvarů... až se mi chce slzu vypudit!

[8]: To je pravda. Však on je to mladý/starý hnusák, to Sikar, to je Gigolo, že? :-D

[9]: A víš že ty máš asi pravdu? Jenže on je tvrdohlavec a asi mu to jen tak nedojde... Zkusím ho přesvědčit. A sympaťák? Měla bys ho vidět! :D

[10]: Mrcha! Vlastního chlupáče by zapřel, svého bratra (s kakaovou skvrnou velikosti mexického dolaru na pleši)!
Nepoznamenal. Když už, tak spíš by se chtělo poznamenat, že Sikaros poznamená jednou všechny, i budoucí generace nenarozených plchomutantů :-D

[11]: Hlavně o orální panictví jsi ho prý připravil :-D  :-D

[12]: Nezkazil, ten už jenom zraje jako plísňový sýr :D To ho určitě potěší, až mu to řeknu!

[14]: Možná bude, to jest ve hvězdách. A nebo ti to napíšu grátis, Cirrat :-D

[15]: Děkuji ti, milá Almo! U tebe mne také pohladí tvůj rým :-)

[16]: Na něco tak úžasného nemůžu nic odepsat. Jen ať sem někdo přijde, potřebuji kritiku! :-D Ne, vážně, strašně ti děkuji, já se zúčastním! Jsem nadmíru hravé a soutěživé a dovoluji ti tedy - myslíš, že mám talent? Chci zkusit napsat básničky na mamtalent.cz :-) A srovnání s takovým úžasným, lidským člověkem, co kreslil otevřené a zavřené hroznýše... Co dodat :-)

A za jazyky věčný dík! Jdu pátrat a zkoušet :-)

18 Wrathomilka Nass Wrathomilka Nass | E-mail | Web | 27. března 2011 v 19:01 | Reagovat

Luki a jeho vlasy mne podle tvého popisu velmi zaujali.... Díky ti moc! :-D :-D

19 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 28. března 2011 v 21:30 | Reagovat

Páni, milé Stvoření. Tohle je úžasné. Házím ruce do ohně za to, že celou soutěž naší milé The rozhodně vyhraješ.
Dílo od díla lepší a lepší!
Zasmála jsem se, umíš skvěle psát.:)
Klaním se, můj šálek také.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.