Další z knih, jež utkvěly a zakořenily v mé paměti nebo mi dokonce ukázaly jakousi cestičku v rámci celoročního projektu je nejpříznačněji nazvána: Poutník. I já se stávám takovým poutníkem, když přecházím; ať už z místa na místo nebo z knihy na knihu. A pan Paulo Coelho umí jednomu stvoření dodat odvahy ke kráčení!
Dobrý boj je ten, který vedeme proto, že si to žádá naše srdce.
V hrdinských dobách, za časů potulných rytířů, t o bylo snadné. Dnes se však svět velice změnil a dobrý boj se z bitev přenesl do našeho nitra...
Kdo je vlastně oním mágem, který píše deník? Není to nikdo jiný než kouzelník s významy, brazilský spisovatel, kterého vám snad není třeba představovat. Jistojistě jsem bylo uchváceno jeho knihou Alchymista a což teprve, když jsem zjistilo, že je inspirována přímo prožitkem pana Coelha?
Ihned jsem si Poutníka sehnalo. Tím prožitkem je Svatojakubská cesta; a teď mi musíte po pravdě povědět, kdo jste o ní kdy slyšel. Třeba v kostele, na kázání... mhm? Vsadím se, že nikdo. Já do kostelů nechodívám, protože můj kožíšek není kožich a osvícení nenahradí ústřední topení; ale moc mě netěší, že se o této pouti křešťanů v honosných budovách z kamene nemluví. Je přitom zajímavou zkušeností jí prokráčet po svých - z jednoho ze tří shromaždišť přes poušť až do městečka ve Španělsku: Santiaga de Compostela.
Narozdíl od duchovních a "zamyšleníhodných", jedovatých knížek s pestrobarevnými obaly (které se nás již z dálky snaží - dle přírodního zákona - varovat svým nápadným zbarvením), co jich najdete na pultech knihkupectví hory, nabízí pan Coelho zamyšlení skutečné a přeberné - můžete se nechat ponaučit, nebo nemusíte, je to jen na vás.
Děj začíná ve chvíli, kdy Paulo vyráží - s jasným cílem v hlavě: Nalézt MEČ! Ale meč není pouze mečem a vše se zamotává, když mu přidělí hloubavého, moudrého průvodce Petra. Petrus nejenže naráží na Paulovu nevěřícnost a předsudky, ale společně oba čelí zkouškám a cvičením celé cesty.
Znakem Svatojakubských poutníků je dle tradice mušle a cílem je dojít v poušti jistého pokání, možná nalézt Boha - ale co si myslím já; hlavní je pochopit. Pochopit o čem je dobrý boj, zmíněný v citaci, pochopit kudy se ubírat životem a proč si za svým životem stát a neodkládat sny aby uhnily a otrávily ovzduší vaše života. Jestli je nějaká hlavní myšlenka v Poutníkovi, pak je to ta, kterou si dle svého vezme k srdci. Pro mě jsou to dvě slova: Snový boj.
Poutník se jakožto cestopis opírá o skutečnost; a nedůvěřivcům se bude zdát, že i o fantazii. Mě především otevřel nový úhel pohledu na katolickou víru - neklonilo a nekloním se k ní zcela přesvědčeně. Ale ani se od ní nedistancuji na míle daleko a nešlapu nikomu na roucho - jen mi popis této cesty, která je nejen cestou do Santiaga de Compostely, ale i někam do srdce, zašeptal: "Tak... tudy se lze také dívat."
A kdo ví... třeba i vy vyčtete v Poutníkovi cestu k sobě samým.
ratuska | 
.
nuz ale Putnik musi byt velmo zaujmava knizka, ked pises tak prekvapive slovka /pochvalne?/ 
sl.F | 
Coelho je módní hit.
A měl i jednu reklamu na cukru.
Ta mne potěšila.