XI. - Milion Malých Střípků

30. srpna 2011 v 11:32 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  :-O

Chtělo bych vám vyprávět o vyprávění. Po dlouhé době se nesmírně rádo hlásím k projektování čtivém, které má smysl a má smysl hlavně pro mne - rádo čtu a teď je pro mne ještě zajímavější a příjemnější po přečtení přemýšlet, co mě nejvíce zaujalo a proč jsem četlo dál a dál. Oním vyprávěním, které vám teď přiblížím, je Milion Malých Střípků a prožil je i složil zpátky dohromady James Frey:



Moje postel je nedotčená, a na noční stolek někdo položil Bibli a Velkou knihu. Jdu ke stolku a vezmu obě knihy, pak přejdu k oknu, otevřu ho a obě knihy vyhodím do tmy. Venku pořád zuří bouřka. Zavřu okno a jdu do Koupelny, kde zapínám sprchu a sundám si šaty a poskládám je na zem na hromadu. Jdu k zrcadlu, chci vidět, jak vypadám. Chci se podívat do svých bledězelených očí a nevidět toho kdo ve skutečnosti je, ale toho, kdo žije pod povrchem. Jedu očima výš a výš. Chci se podívat do svých bledězelených očí. Nahnu se blíž. Ještě blíž. Chci se podívat do bledězelených očí. Do tváře té části sebe sama, co žije pod povrchem. Blíž, ještě blíž... ani náhodou. Nedokážu to




Přiznám se hned ze začátku, že jsem k této tlustší knize přistoupilo se skepsí. Já vím - nemá se to dělat! Radím vám dobře už předem, jakákoliv skepse je zbytečný zlozvyk a je lepší něco odsoudit až po prozkoumání, než zcela předem. To platí u všeho - o to víc si vychutnáte kritiku, jako malé stvoření, které si i občas rádo zakritizuje (znáte z rubriky Vyližte si Jazyk)! Ale než plánovat pomstu autorovi nějakého braku je lepší pátrat dále. Nemám rádo hloupé anotace. Nejspíš jsou to ale nezbytní tvorové - lidstvo by nikdy nebylo stejné jako dnes a nemohlo uvěřit blábolu na zadní straně přebalu, kdyby snad vyhynuli. Jsou pro mě mnohdy varováním a rádo čtu mezi řádky anotací. Co je trendem - u nás poměrně ještě nerozšířeným - v Anglii, Americe, ale i jiných zemích jsou recenze. Ano, otevřete knížku a vybafne na vás: "Strhující." - The Times. Koho zajímá názor Časů, já si to chci strhnout samo a samo najít, co je za plakátem!!
Nejinak tomu je u bestselleru Milion Malých Střípků. Samotné označení bestseller je pro mne podezřelé, ale uznejte, že každý začínal tím, že to napsal. A někdo ani nestál o to, aby jeho publikace byla brána se samozřejmostí jako kult doby. Ne ne, tady jde o to, že bestsellery se pouze hodně čtou, a já jakožto malé, originalitou posedlé stvoření si častokrát pozdě uvědomuji, že to nutně neznamená že knížka je špatná.

A teď už konečně o oné publikaci samotné... Není to prachobyčejný drogový příběh, jak by každý z dálky usuzoval. Ne ne, těch už jsem přečetlo desítku a tak rádo rozpoznávám ony milníky, jakési osamělé kameny, neotesané, hrubé, na pláži plné stříkaček a strašlivě čtivých příběhů, které pro mne nemají hodnotu a ztrácí se v šedi nevyjádření pocitů (viz. My Děti ze Stanice Zoo). Mnozí pozemšťané se pak právoplatně domnívají, že přečetli-li jeden drogopříběh feťáka, nemusí číst žádný ostatní. Jak jsem se mýlilo!
James Frey sám skutečně prožil děj knihy a ať už vás jeho příběh zajímá, nebo ne, podlehnete tempu knížky. Je skutečně zvláštní, jakým jazykem a s jakou kadencí na vás chrlí úsečné, ale i dlouhé věty a jak se snaží postihnout atmosféru a rozbředlost jeho posedlé mysli - daří se mu to. Jen u málo knížek se mi stává, že skutečně vidím postavu zřetelně a bez příkras či rušivostí, bez děr na plátně. Na samém začátku se dostává James do léčebny pro závislé a zde se proti němu obrací jak minulost, tak přítomnost. O ničem jiném než o boji a osobních pocitech a vyrovnávání se s alkoholem i drogami po svém v podstatě stránky nejsou - ale je to snad málo? A také o tom, jak je důležité zachovat si trpký smysl pro humor.


Víte, přečetlo jsem si také spousty článků (zejména u Oprah Winfrey) které se zabývají pravdivostí knížky. Očividně se mnoho lidí pokoušelo podrýt texty a detailně se zabývali různými možnostmi a paní Winfreyová si Jamese Freye pozvala i dvakrát do své show, jen proto, aby podruhé dokázala, že lhal a on se musel přiznat, že knížka skutečně není napsaná přesně podle pravdy ale podle toho, jak jí cítil a jak všechno prožíval. A Oprah mu řekla, že všechny podvedl. Nevím proč, ale usmálo jsem se.
Jenom novinář je totiž ten, kdo přísahá na pomyslnou papírovou bibli že bude psát pravdu a jen pravdu - spisovatel vždycky píše ze svého pohledu, ze svého drobnohledu či náhledu, či přímo ze své fantazie. A pan Hitchcock kdysi řekl: "Drama is life with the boring bits left out." Necítím se vůbec podvedeno. Naopak - jsem rádo, že se podařilo zachytit tak silný, odolující příběh a jeho podstatu. A pokud nejste ani vy pošetile posedlí něčím, co nelze nikdy dostat, a totiž krystalickou pravdou, sáhněte po vykrystalizovaně hrubé knížce, kde se snaží člověk osvobodit od vlastních chyb.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. srpna 2011 v 11:57 | Reagovat

Ano, Hudcůff koeficient pravdivosti příběhu by se neměl blížit nule.
+ viz definice fenomentalismu :http://cirrat.blog.cz/1107/oblibenosti#92215989

2 Vendy Vendy | Web | 30. srpna 2011 v 13:39 | Reagovat

"Ne ne, tady jde o to, že bestsellery se pouze hodně čtou, a já jakožto malé, originalitou posedlé stvoření si častokrát pozdě uvědomuji, že to nutně neznamená že knížka je špatná."

S tímto tvrzením bych souhlasila. Mnozí lidé zavrhují knížku jen proto, že je propagovaná, stejně tak i film. No, netvrdím, že všechno, co je propagované, je dobré a kvalitní. Ale taky ne všechno, co je propagované, je špatné.
Hodně lidí si nechtělo přečíst třeba Harryho Pottera jen proto, že se o něm tolik mluvilo a psalo.
Chyba, velká chyba.
Netvrdím, že HP je vrchol literárního umění, a taky vím, že se nemusí líbit každému. Ale nečíst to jen proto, že se o tom hodně mluví a píše, mi připadá hloupé.
Stejné skrupule nastaly i kolem oné ságy Stmívání. Já vím, že je to pro mnohé s prominutím sračka, ale taky vím, že několik blogerek si tu knihu přečetlo (když jsem ji jeden čas doporučovala) a byly příjemně překvapeny. Stejně tak i třeba Harrym Potterem.
Je mi jasné, že tohle jsou knížky, které jdou mimo tebe, protože jsi směrované jinam, do jiných sfér, chtěla jsem to dát jen jako příklad. Nikomu nic nevnucuji...
Ale knížka, o které píšeš, mě moc neupoutala. Kdoví, třeba jednou zkusím, ale zatím mám dlouhatááánský seznam všelijakého čtiva, které mě teprve čeká...
Přesto, díky za tip. 8-)

3 Mami Mami | Web | 30. srpna 2011 v 15:32 | Reagovat

Zajímavé, takto se občas zpytuji i já sebe sama, přestože v ničem nejedu. Koupelny (a kaple) jsou přesná místa k zamyšlení nad sebou samým, podstatou života a vůbec...

Jeden můj dávný známý, hudebník, komponoval všechny skladby ve vaně. Napustil vanu a nořil se do svých nálad, které se samy skládaly v partitury.

Závislosti obecně jsou jen vyústěním jiných problémů, před kterými se snažíme utéct. Před sebou však neutečeme a celý svět nezměníme. Můžeme si svou cestu životem občas jen trochu zpříjemnit. Mou momentální drobnou radostí v životě je tento blog s malinkatou planetou a ještě menším stvořením, které, aniž by to možná tušilo, působí antisepticky a opojně. Jsi bestsellerem, ať už tato nálepka znamená cokoli.

4 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 30. srpna 2011 v 18:03 | Reagovat

Vyhazovat knihy z okna? To se přeci nedělá.

Přidám si to do svého pořadníku ke zbytku povinné četby.

5 Ovca Ovca | Web | 31. srpna 2011 v 13:13 | Reagovat

[4]: Tiež si to idem pridať na zoznam.

6 bumblebee bumblebee | Web | 31. srpna 2011 v 16:20 | Reagovat

hm..knížka vypadá zajímavě, ale asi to není úplně můj šálek kakaa :))
Musím ale pochválit hezký obrázek přiložený k textu!:)

7 alma-nacida alma-nacida | Web | 31. srpna 2011 v 19:00 | Reagovat

4) a 5) Kdo nevyhodil z okna ani učebnici silně ho drtícího předmětu (jako např. já chemii), jako by nežil (nestudoval?) :-D

8 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 31. srpna 2011 v 21:16 | Reagovat

[7]: Ze čtvrtého patra? Chudinka malá. :D

9 Vendy Vendy | Web | 31. srpna 2011 v 22:54 | Reagovat

[8]: Nojo, vlastně vyhazovat knihy z okna je i nebezpečné pro chodce, tedy pokud to není okno v přízemí nebo dokonce v suterénu...
Chudák kniha. A chudák chodec, náhodně kolemjdoucí, v pohodě si vykračující a o nesmrtelnosti chrousta meditující... :-D

10 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 1. září 2011 v 19:37 | Reagovat

[2]: Mě tu toho také mnoho leží :-) Harry Potter mě rozhodně nemíjí a považuji ho za skvělý příběh podaný dobrou rukou! (dobrými ústy) Jsem moc rádo, že jsem ti padlo názorem do noty.

[3]: Já jsem z toho zkrátka pořád nadšené.
Také se rádo nořím... do čehokoliv.
Nejradši do čokolády.

[4]:[7]:[8]: :-D Myslím, že tato diskuze je velmi podnětná - když se podívám na samotný Milion střípků, vidím, jak jasně letí dolů... a je to pěkná bichle (jako Bible) :-D Uvažujeme-li rychlost starého zákona...

[6]: Moc děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.