"Hello." EEK! čili Nasoukáno, Bafám

31. října 2011 v 21:08 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  8)
Wuááágh!
Malochlupatá obdoba "trick or treat" může začít! Musím z vás vyloudit totiž jednu velmi obsesivní myšlenku. Není depresivní, jak by se mohli jiní domnívat. Jedná se o zcela tématickou otázku - otázku života a smrti. Dáma má tedy samosebou přednost... Nejprve se vás ale pokus řádně vyděsit, ať už svým neumem či čímkoliv jiným, co přichází v úvahu, uvažujeme-li o tom jako o úhlavním... BHAF! BHAG!




Za mohutných úleků se soukám z dýně a přemýšlím, jak vás zase někdy napálit... já rádo napaluji. Ono to zní až tak magicky zapáleně, jakože spontánně, že? Já rádo! Bafání (dýmkovité nevyjímaje) to je pochutina! Najít ale tak malý nástroj dužnatého typu k mému překvapení? To byl nadmimozemský úkol! Nalezlo jsem ale, jak vidíte - a sedne mi, tak akorát. Můj Velvyslanec si strká dýni na hlavu (a pak se diví, že se ho někdo obává), já se do ní obleču celé, mucheche! Oslavujete také goodbyeween čili neémerický svátek nýbrž svátek étericky Keltský - summer's end? Já opět tradičně upeklo pamkinpáj a teď si ho tu mažu po tváři a tvářím se u toho slastně. Na to jsem se ale tak úplně zeptat nechtělo!
Můj dotaz je ryze creepy, ryze lezavý, jako zima br, jako jakási divná příchuť vánku která dává poznat strachu ale zároveň zvědavosti z neznáma, odkud asi jenom tak vane? Je to ryze sváteční atmosféra, v jaké se tahle otázka zrodila... Ale každý z vás poputuje v dohledné době na hřbitov, nejstarší pozemské uložiště mrtvol hned po Zemi.
To místo je vždycky zvláštní. Někdo z něj má strach. Kříže kam oko dohlédne, temné desky, prasklé lampoví, hrobník s kyticí zvadlých, plesnivých ruží a s pokoutným úsměvem plným nekrofilních choutek... Klasika. Já se ale na hřbitovech nebojím - nemyslím si, že by se na tak nudném místě duchové či duše či cokoliv nadpřirozeného zdržovali. Ale i onu nudu někdy přebije sálající pietnost a kult smrti, strnulá vzpomínavost (či snad tupé zírání do plamenu svíce?)...
A od toho se jemně odvíjí moje otázka - nepesimistická, čistě zvědavá: co si vybavíte když se řekne smrt? Ona sama? Jenom tak? Jakou pavučinu myšlenek, ať už příjemných, nepříjemných nebo nijakých splétá vaše fantazie? Jakou barvu mají?


Jé...
ještě bych si zabafalo!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 31. října 2011 v 21:21 | Reagovat

uááágh, ona se pohnula!

při slově smrt se mi vybaví hluboký hlas PSANÝ VELKÝM PÍSMEM...

2 Punkie Punkie | Web | 31. října 2011 v 21:26 | Reagovat

[1]: Nebylo to náhodou v Pratchettovi?:)
Jinak já se na hřbitovech nebojím, spíš tam mám takový zvláštní pocit. A úchylku upravovat na hrobech spadené svíčky apod. Sice je to krajně nevhodné, ale já to tak prostě nechat nemůžu. :-D

3 Vysmátá Vysmátá | Web | 31. října 2011 v 21:30 | Reagovat

fejsbuková degenerace mi velí kliknout na Sikarův komentář a dát lajk, nicméně kromě srdečního šoku z té vysoce crípy dýně jsi mě donutil i zamyslet se. Smrt je pro mě naprosto neutrální věc. Přirozená. Ne dobrá, ne špatná. Zkrátka tu je a jednou přijde. A myslím že není tak zlá, třeba je smrt jen nový začátek, že :))

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 31. října 2011 v 21:30 | Reagovat

Morana.
To je hezké jméno. Bílé.
Bílá je symbol bezvětří.

Z dýní mám nejraději pomaraffsku udělané zelí.

5 Vysmátá Vysmátá | Web | 31. října 2011 v 21:32 | Reagovat

P.S. taky mi chybí šachy, ačkoliv mám strach že bys mě rozdrtil :))

6 Sikar Sikar | Web | 31. října 2011 v 21:50 | Reagovat

[2]: však...v každé knize to má

7 Ovca Ovca | Web | 31. října 2011 v 22:03 | Reagovat

Uáááá, ja som sa tak strašne zľakla! Toto mi už nerob, Stvořeníčko, lebo načisto vypĺznem! :-D ???
Smrť? Ja napríklad vidím čiernu prázdnotu...

8 Tril Tril | 31. října 2011 v 22:20 | Reagovat

tak tohle je prostě DOKONALÝ :-D  :-D  :-D
absolutně ženiální

9 Vendy Vendy | Web | 31. října 2011 v 22:32 | Reagovat

Opět skvělá úvaha a skvělé alfacentaurské myšlenkování.
Papkinpáj jsem ještě neochutnávala, jakou má vůbec chuť? - a tvoje dýňová animace je naprosto kouzelná. Povedla se, povedla!

K otázce tvé zvědavé... Úder. Vykolejení. Nezvratnost. Bezmoc. A velmi velmi ošklivý pocit uvědomění si vlastní pomíjivosti. A druhý velmi ošklivý pocit uvědomění si, že nejde vrátit čas. Pocit, že jsi ve vzduchoprázdnu, že ti všechno uklouzlo pod nohama i pod rukama. Asi tak...

10 Fantaghira Fantaghira | Web | 31. října 2011 v 23:16 | Reagovat

Ona sama? Snad on sám, ne? Smrť. I když on není sám, má Truhlíka.
Já se hřbitovům letos vyhnu. Ale když jsem tak dneska jela přes Irsko, viděla jich pár a musím říct, že se mi ty irské s keltskými kříži strašně líbí. Jsou takové uklidňující. Vůbec z toho nedýchá deprese ale historie.

11 Mami Mami | 31. října 2011 v 23:17 | Reagovat

"BAŤ!"

...nejstarší pozemské uložiště mrtvol hned po Zemi :D

SMRT? Jindy bych odpověděla nějak melancholicky, ale dnes se té dámy zeptám: "Podle jakého klíče vybíráš?" Mám dojem, že první odchází ti nejmilejší lidé. "Kam? Na lepší místo?..." ;-)

12 Čerf Čerf | Web | 1. listopadu 2011 v 8:14 | Reagovat

Smrt vnímám jako bránu, která se dá otevřít jen z jedné strany. Někdy ale taky jako škodolibou potvoru, která občas - a pohříchu většinou u dobrých lidí, kteří pak na světě chybějí - zbytečně spěchá, i když dobře ví, že stejně nakonec vyhraje. Trocha trpělivosti by jí - jako dámě - aspoň v některých případech neškodilo.

13 Cervenej_cudlik Cervenej_cudlik | E-mail | Web | 1. listopadu 2011 v 8:19 | Reagovat

Asi to bude znít divně, ale vybavím si Brada Pitta (Seznamte se, Joe Black) až umřu, chci aby pro mne přišel on:D

14 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 1. listopadu 2011 v 10:46 | Reagovat

Nó jo, a já zase na den-dýní-strašidel-a-všeho-takového hodila ignor. Jak se to jen mohlo stát? :D Hmmm...

Já beru smrt takovou, jaká je. Prostě důsledek života. To, co přijde ať chceme nebo ne. Se smrtí se člověk setkává každý den, občas se ho to dotkne víc, občas míň... Možná mám na ni takový skeptický názor, protože se tak trochu víc zabývám biologií a na smrti vážně není nic zvláštního... :)
... za to na Smrti ano! Smrť, to je zatraceně sympatická osoba. Nechápu, proč se jí Mrakopláš pořád vyhýbá... :D

15 KadetJaina KadetJaina | Web | 1. listopadu 2011 v 14:04 | Reagovat

Smrt je jen nafouklá bublina, která praskla. Nejdřív si člověk popláče, že přišel o bublinu, ale splín za chvíli zmizí a buď nafoukneme novou a začneme se na ni soustředit nebo odloží bublifuk a nebude si ho všímat.

16 Sikuri Sikuri | Web | 1. listopadu 2011 v 20:19 | Reagovat

Smrt? Hm. Můj psokočičí mozeček se nad tímto jevem pozastavuje stále. Nevím CO nebo KDO to je, ale určitě to není příjemné. Správná otázka dle mého úsudku zní: Co následuje?
A v okamžiku, kdy se k tomuto dopracuji, začnu být zvědavá. To, co je po smrti rozhodně není život, ale určitě je to strašně zajímavé, což já přímo miluju. A tedy se na smrt možná kouskem duše těším. Tak malým, že bych to nechtěla uspěchat... (a už mám zase tendence neznámé chlupáčky bombardovat tlacháním o ničem...)

17 Taychi Taychi | Web | 1. listopadu 2011 v 21:52 | Reagovat

Já bych si dala dýňový kompot, to je teprve bašta!

18 Sikuri Sikuri | Web | 2. listopadu 2011 v 9:50 | Reagovat

[17]:Zrovna včera jsem jej vytvářela, tak ti imaginárně posílám misku! :D

19 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 2. listopadu 2011 v 20:18 | Reagovat

Smrt ... smrt ... smrt ...
Hrob. Kajčí peří. Neslazená káva bez mléka.

20 Shav Shav | Web | 4. listopadu 2011 v 18:34 | Reagovat

Při hnědé barvě se mi nevím proč vybaví výňatky z vogonské poezie.

21 Dubious cat Dubious cat | Web | 5. listopadu 2011 v 20:06 | Reagovat

když se řekne smrt, nepředstavím si nic. To je asi jediné slovo, na které má fantazie nestačí..

22 ichos ichos | Web | 10. listopadu 2011 v 9:19 | Reagovat

Byla jsem na Halloween v Anglii a nestačila se divit, jak to tam prožívají. Pavučiny (umělé :-) ) v každé výloze, strašidla trousící se po Londýně, prostě pro obyvatele ze střední Evropy kulturní šok.
Když se řekne smrt, vybavím si úlek. Nemá žádnou barvu a nelze jej úplně pochopit. Připomnělo mi to dílo "Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho živého" od Damiena Hirsta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.