XIII. - Into the Wild

20. listopadu 2011 v 12:48 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  :-O

Protože chodit a utíkat do divočiny je nutné; a protože ten největší útěk je možný. Začetlo jsem se do knížky a vidělo film, zamyslelo se nad pohnutkami, vcítilo se a možná i trochu povyskočilo, o malinký centimetr. Dokumentárnost nevadí - domýšlím si myšlenky zcela samo. Jon Krakauer napsal knihu Into the Wild s tím, že sepíše jeden příběh zcela novinářským způsobem - což se mu, naštěstí, nepodařilo.


This is the last you shall hear from me Wayne. Arrived here two days ago. It was very difficult to catch rides in the Yukon Territory. But i finally got here. Please return all mail I receive to the sender. It might be a very long time before I return South. If this adventure proves fatal and you don't ever hear from me again, I want you to know you're a great man.

I now walk into the wild.
- Alex




To je poslední dopis který odeslal Alexander Supertramp, nebo Chris McCandless, chcete-li, svému příteli Wayneovi.
Zcela poslední věta má pro mě neopakovatelný náboj - zní mi v hlavě, rezonuje, a to jsem ji poprvé četlo před měsícem; drží se, chtěla by taky někam kráčet, do divočiny Alfské... Doufám, že nepřichází zmatení - hned osvětlím těm, kteří snad ještě neslyšeli v poryvech větru o Alexově útěku.
Všechno to začalo prostou promocí. Christopher McCandless z naoko spořádané rodiny ukončil svou vysokou školu s výborným výsledkem a hrubě odmítl nabídku rodičů - a totiž že by si zasloužil nové auto. Otec, který podváděl Chrisovu matku, se trochu podivil. Poslední dobou totiž syn plnil všechno přesně, jako by se snad na něco připravoval... Ani sestra Carine, kterou měl Chris radši než kohokoliv, jak se zmínil v dopise, nic netušila.
A pak to začalo. Nejdříve to vypadalo že vyjel na jednu ze svých obvyklých "dovolených" - kempovat v přírodě, ale když přišlo poděkování charitativní společnosti panu McCandlessovi, který odkázal veškeré úspory nadaci na boj proti hladu v Afrických zemích a našlo se zcela opuštěné a spálené Chrisovo auto, začali se rodiče obávat něčeho většího.

Útěk. Lépe se to vyjádřit nedá.
Opovržení nad neustálou potřebou více a více a více peněz a více a více věcí a opovržení nad lidskou přízpůsobeností, neosobitostí a ztrátou kontaktu s přírodou ho dovedlo až k zásadnímu rozhodnutí: spálí veškeré doklady a peníze, zanechá někde auto a vydá se vstříc svému největšímu snu - splynutí s Aljaškou. S velkým batohem na zádech pak putoval skrz Ameriku, stopem nebo po řece, pěšky nebo vlakem...
Dorazil ke svému snu až po dvou letech a přesto se nevzdával. Chtěl vidět na vlastní oči to, po čem toužil. Chtěl to cítit. Ale... Všechno má svoje ale. Tohle ale si musíte najít sami, jestli vůbec budete chtít, jestli vás vlastně neuráží že nějaký mladý pitomec vyrazil za svým snem a utekl od všeho ostatního, co se mu hnusilo, snažil se najít svůj život.
Jestli je něco silnějšího než příroda a její hlas, pak nevím, kde bych to našlo. Asi každý člověk má dle mého v sobě kousíček něčeho, co zoufale volá po osvobození se nebo po prohlédnutí: ačkoliv to je vlastně jedno a to samé. Mnozí to ale pohřbili. Pod nánosem falešných strachů se skrývá to něco a možná, že to čeká. A třeba vůbec nemám pravdu. Já to v sobě mám.
Nevím, jestli jsem napsalo všechno podstatné, jestli jsem dostatečně vnadilo. Ale film se skvělým soundtrackem i kniha jsou stejně mocné, chytající, dotýkavé vzkazy - to možná proto že nejde ani tak o prostředek ale o podstatu příběhu a pocitu, který musel Chris zažít a můžu si ho chabě představit - ale třeba... třeba někdy...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martíís Martíís | 20. listopadu 2011 v 13:03 | Reagovat
2 ~Corelaine-sama ~Corelaine-sama | Web | 20. listopadu 2011 v 13:19 | Reagovat

O knize jsem už mnohokrát slyšela, ale zatím jsem se k ní nedostala. Zato film jsem viděla a zanechal ve mně hluboký dojem. Myslím, že jsi to vystihlo naprosto přesně.

Hrozně se mi líbí Alexův dopis, který zanechal svému příteli... (asi je na čase si to přečíst!)

Jinak máš pravdu, každý člověk to v sobě má. Občas mám taky chuť utéct pryč od našeho materiálního světa někam daleko předaleko... Ale já nemám takovou odvahu, jakou měl on. Ať už odvahu k "útěku", nebo jen k cestě za svými sny...

Mimochodem líbí se mi ta ilustrace/kresba.

3 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 20. listopadu 2011 v 13:41 | Reagovat

[1]: Puťa puťa, jdi si založit twitter! MucQ. :-)

Ay. Neviděla jsem ani film a knihu jsem taktéř nečetla. Dáváš mi zabrat.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 20. listopadu 2011 v 15:40 | Reagovat

Babička mi říkávala, že ze mě uteče do pralesa.
Jeden můj ilustrátor nakreslil "ú NIK NIK am".
V keltském zvěrokruhu jsem jabloň.
Je příliš mnoho továren ve mně.
Utíkám ve světelných paprscích svého fotoaparátu. Neboť světlo je všude.

5 Vendy Vendy | Web | 20. listopadu 2011 v 17:49 | Reagovat

Někde jsem četla, že tráva je všude stejně zelená.
A jestli chce někdo utéct před problémem, dokud si ho nevyřeší sám v sobě, stejně neuteče.
O filmu jsem jenom četla a ze zvědavosti se na něj podívám. Ale - asi jsem divná - jednání toho kluka mi nepřipadá ušlechtilé, ale pitomé. Mohl dělat tisíc věcí a být prospěšný dalším lidem. Ne, místo toho se zdekoval na místo, kde je odkázaný pouze sám na sebe. No, pozemšťané jsou různí a mají svoje ctnosti i nectnosti.
Ale než toho mladíka úplně zavrhnu, zkusím se nejdřív podívat na onen film. Třeba mi něco osvětlí a já budu jednání toho ztracence chápat... 8-)

6 bretislav bretislav | Web | 20. listopadu 2011 v 19:11 | Reagovat

Jako Vendy to vidím. Nečetl jsem a ani film mě neláká. Samozřejmě podání příběhu na člověka zapůsobí, jak záměr podavatele nastíní. A životní příběhy jednoduché nejsou, každý si své odůvodnění motivu najde. Tenhle se chtěl pomstít? Ohromit radikálností činu poté, co v přípravě plnil všechno přesně? Kousky i obří kusy nespokojenosti v sobě  nosíme každý, utíkají i malé děti (známky na vysvědčení), ty větší - tlačené do kouta ambicemi jiných a dospělejší dospěláci - oslabení, zrazení, nevyslyšení, nepochopení, ranění, zklamaní, nemocní. U těch nemocných bych se zarazil.

7 Dubious cat Dubious cat | Web | 20. listopadu 2011 v 21:31 | Reagovat

Tenhle film nám pustila lektorka na CAE kurzu, protože byla stejně jako ty šíleně nadšená z knihy. Já ale upřímně z toho tak moc nadšená nebyla- ne že by to nebylo skvěle natočené, hudba uchu nelahodila a herci byli špatní, jen to je trochu dost depresivní pro lidi jako jsem já. Možná to pustila ve špatný čas na špatném místě, ono dívat se na něco ve škole jde hůře než doma, ale krásně jsi to shrnulo:)

8 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 20. listopadu 2011 v 21:37 | Reagovat

[2]: :-D Obé lze napraviti.

[4]: Až na Boubín? Ti ilustrátoři jsou nějací vykutálení! Keltské kruhy jsou plodné, a já chápu. Kdo říká že k útěku jsou třeba nohy?

[5]: Tráva je všude stejně zelená? Já slyšelo že v Americe je prý modrá... :-D Ale to je od věci. Jestliže ti již předem připadá pitomé, pak s tím asi nemohu nic dělat. To si můžeš také vyřešit jen v sobě... Ale jestli je něco co nemám rádo, jsou to předsudky. Snažím se jich dělat co nejméně - a ono to jde i bez nich... Takže jsem rádo, že to alespoň vyzkoušíš! To je zcela lepší než vůbec nic, neb jak praví buddhisté, nevědět je nic oproti nechtít vědět - to je jeden z největších hříchů.

[6]: Pak musím poukázat na vaší slepotu, protože opravdu není dvakrát moudré nechtít alespoň vytvořit si názor. Bylo mi jasné, že se někdo takový najde - ale opravdu to ani neokusíš? Vždyť to je přece hloupost...
Podavatel Jon Krakauer se skutečně dobře snažil podat příběh z obou stran, jak z té "vaší" tak z té "mojí"; ale jak popisuje na úvodních stranách, stejně se nemůže ubránit popsání vlastních pohnutek - proč si zrovna vybral tenhle příběh, i když ho ze začátku tolik neoslovil, a proč na něj hledí tak, jak na na něj hledí. Ale nevím, proč to tady píši, když už to jednou bylo napsáno a leží to na dosah ruky: je snad takové utrpení vyhledat či přečíst? :-)
O žádnou mstu ani ohromení nejde, jde o prostý pocit štěstí a svobody...

9 Fantaghira Fantaghira | Web | 21. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

Neznám, ale zní to hodně zajímavě. Tuším, že o filmu jsem někde četla, ale určitě jsem ho neviděla... Že bych si stáhla aspoň ten film?

10 pavel pavel | Web | 21. listopadu 2011 v 22:10 | Reagovat

No, já mám svoji divočinu, kde nacházím klid. Ale ona to vlastně ani divočina být nemusí a stačí když se zastavím a taky najdu co hledám. :-)

11 alma-nacida alma-nacida | Web | 22. listopadu 2011 v 9:36 | Reagovat

Ty pořád překvapuješ, Stvoření! Je to moc zajímavá kniha, film jsem neviděla, ale podívám se po něm. Občas si potřebuju připomenout, že jen lidé mají svobodnou volbu, možnost se rozhodnout, kam se postaví (nebo kam půjdou). A povinnost nést následky svých rozhodnutí, to ke svobodě patří. Tak jen odvahu a odpovědnost! Víc není potřeba.

12 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 22. listopadu 2011 v 18:26 | Reagovat

Hmmmmm :) Zní to velice zajímavě. A tobě děkuji, že jsi mi o tom povědělo. Výborné by bylo, kdyby existoval i český překlad - to abych si nemusela namáhat mozek s angličtinou ^^ i když by to pravděpodobně mohlo být velice prospěšné...
Znám to, že se ti jedna jediná větička vryje do mozku a nemůžeš ji vystrnadit ven :) Takhle já mám už mnoho mnoho měsíců jednu větičku, psanou rukou úžasného kytaristy a zpěváka na přebal CD :) Ehm... :D ,,There's a sky above the wires. Please - donť give up" ... vyvolává u mě stejné pocity jako popisuješ :)

13 Memorin Memorin | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 1:37 | Reagovat

Pro mě to ani nebylo samotným filmem, ačkoliv byl vynikající, Emile a ta trocha Kristen.. ;). Mimochodem jsem ho viděla asi před rokem a půl s tím, že knihu jsem si přečetla, tuším čtvrt roku tomu může být. Ale to jen tak k dorozumění. :)
Myslím, že to máš asi podobně. Nejde ani tak o příběh, ale o zachycení širokosti a dalekosti některých pudů. Nekonečné svobody a to i za cenu, že ji vyměňuješ za každý nádech… jen abys poznala, jak hluboký jen může být. Hloubka života. Takže jakýmsi způsobem mě kniha nudila, popisky kam šel a jak dlouho tam byl, pomalu každé zabočení na křížovatce. Samozřejmě by to bylo jiné, kdyby to bylo v mé zemi a byla tu možnost, že stejnou trasu mohu projít, ale takto to na mě bylo jako manuální průvodce a neznát příběh a Chrisovi pohnutky, nijak by mne to nezasáhlo. Trochu je to stylem psaní, pro mě je John stále novinář. :) Jenže všechny tyhle negativní pocity vyrovnávaly ony malé kousky a postřehy z Chrisova deníku. Ty jsem milovala. Mnohem víc bych si chtěla přečíst nezávislé, spletené postřehy z jeho mysli. Svoboda samotná je vlastně založená na sobečnosti vlastních potřeb. Čistá svoboda je totiž založená na odproštění „co si pomyslí ostatní“, čímž myslím i rodina a přátelé. Jdeš a uděláš, bez pomyšlení na následky. Myšlenky spojené s elementárností instinktů.
Já mám nejraději tuto: Two years he walks the earth. No phone, no pool, no pets, no cigarettes. Ultimate freedom. An extremist. An aesthetic voyager whose home is the road.
Občas mě úryvky dohnaly k slzám a já si je musela vypsat. :)
Útěk do divočiny. Into the Wild. Nakonec stejně tohle všechno nemůže nikdy nahradit ono samotné poznání. Děkuji. ;-)

14 Memorin Memorin | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 2:02 | Reagovat

pání :D, po přečtení všech komentářů mám dalších tisíc myšlenek. Jaktože tenhle příběh skoro nikdo nezná? :D
Ohromit radikálností svých činnů..? Proč hned myslet na to, že to dělal kvůli tomu? Zdá se mi to, jen jako nepochopení.
Líbí se mi, co řekla alma-nacida.
Myslím, že se znovu kouknu na film, i když už jen z té myšlenky mám slzy v očích. Svoboda. Freedom. Píseň, která je pro mne další variací na svobodu. A já ji miluju. :)
Faster Than The Setting Sun, nezpomalená verze, na youtube bohužel není povolena pro naši zem, tak zde:
http://cs.dilandau.eu/download_music_cs/faster-than-the-setting-sun-fyfe-dangerfield-1.html

15 Memorin Memorin | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 2:05 | Reagovat

Opti-Mystique
Kniha je v češtině, já sama jsem ji četla. :)
Omlouvám se za spamy, Alfoune! :)

16 Dalibor Dalibor | Web | 25. listopadu 2011 v 20:52 | Reagovat

Vydařené!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.