O Té Vřu!

7. prosince 2011 v 19:50 | Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri |  B:-))
Mám rádo vydatné deště. Na Alfě padá a padá a vypadá to, že ještě dlouho sněžopršet bude!
Ovšem - kapky vody jemně stékající do toků i do uší; někomu to přijde dokonce otravné až nepříjemné (třeba takovým batikovaným tričkům, co si budeme povídat) - chápu! Ale mě to přijde očistné. Mám chuť se procházet jenom pro ten pocit zplihlých a pak ještě zplihlejších chloupků! Jsem otevřené. Mám otevřenou náruč, otevřenou hlavu, i dvířka do domku snažím neustále zachovávat v co nejvřelejším úhlu rozevření! Pojím se s Alfou a Alfa je tudíž také velice otevřené.

Jste otevření? Necouvat před novými věcmi je někdy mnohem těžší, než se zdá; stejně jako je jednodušší nechat liják přejít a neužít si vskok do kaluže, že? I bez gumáků si - doslova - osvěžuji své malounkostné bytostné zbožňování cákanců a okruží na vodních hladinách. Třeba taková hladina cukru někdy umí být celkem skvěle rozbouřená! Hyperaktivní stvoření je celkem známý pojem...
Dny otevřených dveří se někdy pořádají čistě proto, aby přišli počumět případní zájemci či aby se přišli dotázat: jakžetovlastně tady probíhá, u vás, u vás na Ústavu? U nás na ústavu zrovna dnes byl takový den. Bylo pozoruhodné sledovat, jak se pozemšťané - domněle otevření - staví k mému pojetí dne otevřených dveří: zjistilo jsem totiž svým konáním zaznamenáníhodnou věc: Lidé, kteří navštěvují dny otevřených dveří, bývají velice uzavření.
Navzdory všem klikám uvolněným od neúprosného sevření, navzdory proudícímu, větrajícímu průvanu; navzdory všemu tomuhle dohromady tihle lidé ani neměli potuchy o tom, co je to otevřenost. A že tam bylo tak ideální prostředí! Bezzásadité. Tak nějak se to dá vyjádřit chemicky; bez určitých zásad, přesněji řečeno. Já jsem se cítilo poměrně fajn. O hodně nespoutaněji než jindy. Možná proto jsem se pak ráchalo ve střemhlav se spouštějících provazcích; mám na déšť totiž jednu "vzpomínku", spíše převzaté a zcela neomluvitelně nemé pocitovno, to znamená jakože mi nepatří, a že je to hrůůůza že ho takhle hrabu na svou hromádku vjemovitostí... A totiž: Andy Dufresne a jeho tak dokonale nepatetická dešťoscéna. Dechberoucí? Určitě. Ale mnohem více zapadající, takové... Úžasné.
Břehmeloucí.
Jakou máte, byť třeba "ukradenou" vzpomínku na déšť vy? A nejste to vy, ti, co se před ním schovávají a hrozí pěstí proti nebesům?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Punkie Punkie | Web | 7. prosince 2011 v 20:07 | Reagovat

Já miluju déšť, ale na jeden mám docela nemilou vzpomínku. Ztratila jsem se se setřenkou kdesi v lesích, nebyla tam ani cesta, prodíraly jsem se houštím podél srázu, rostly tam samé kopřivy, a navíc se pak ještě rozpršelo, a začalo stmívat. Nakonec jsme se vydaly podél řeky, našly cestu z lesa, a po silnici došly celé promočené, popálené, a unavené domů. Ale jinak je déšť hrozně fajn. :-D

2 KadetJaina KadetJaina | Web | 7. prosince 2011 v 20:16 | Reagovat

Déšt mám ráda, ale ta zima, ta zima, brrrr... Zima zaléza pod kůži a je moc nepříjemná. Vzpomínky na déšť mám. Když nás nechali profesoři s kufry stát na lijáku a my udělali domeček s deštníků a snažily se uchránit věci suché :)

3 muf-love muf-love | Web | 7. prosince 2011 v 20:17 | Reagovat

AhojíQ! Mrkni na Můj BlogíseQ =)* W kolonce WEB! DíkY! =D

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. prosince 2011 v 20:24 | Reagovat

Déšť je bubeník.
Bubeníky já rád.

5 Mami Mami | Web | 7. prosince 2011 v 20:27 | Reagovat

Moc pěkné přirovnání uzavřených k schovaným pod deštníkem...

6 uajiii uajiii | Web | 7. prosince 2011 v 20:28 | Reagovat

Ty jsi nejlepší!
Já mám jednu dešťovou vzpomínku- bylo léto a na dvoře se nám udělaly ohromné kaluže- jako celé oceány věků. S bratrem jsme si vzali pracovní oblečení a jali jsme se všechny ty oceány časů rozskákat. To bylo moc fajn.
Su rád, že jsi otevřené. Ale třeba někdo je uzavřený rád- chemicky je plný zásad. V tom případě, kdo je plný kyseliny?

7 Taychi Taychi | Web | 7. prosince 2011 v 20:48 | Reagovat

[3]: vyliž si....

Já mám déšť ráda, ale momentálně jsem nemocná takže ne...Otevřená jsem jak čemu. Třeba na nové učitele si zvykám dost těžko...

8 Tril Tril | 7. prosince 2011 v 23:52 | Reagovat

ach, chudák hippiesácké stvoření. lidi dovedou naštvat. nic si z toho nedělej, je to jejich škoda :-D
s tím deštěm nevím, asi záleží na momentálním rozmaru... mám pár srandovních historek, které se týkají stanu, lijáku a řeky hned vedle, ale to snad radši někdy jindy... :-D

9 Fantaghira Fantaghira | Web | 7. prosince 2011 v 23:55 | Reagovat

Sněžopršet? Br, nenávidím sníh a zimu. Déšť, to je ale jiná. Ovšem když mi promokne má nepromokavá bunda a opře se do mě přitom vítr od Atlantiku, tak to taky zrovna dvakrát příjemné není.
Vzpomínka na déšť? Těch je spousta... Před lety, poslední den v Dublinu, lilo jako z konve, do školy jsem dorazila na kost promočená, odevzdala jsem učebnici, dostala certifikát a už odcházela, když jsem se srazila se svým učitelem. Omluvila jsem se mu, že na hodinu nejdu, protože jsem celá mokrá. Pak jsem jela domů a když přestalo pršet, šla jsem do kina na The Duchess.
Výlez na Čerchov, školní akce. Déšť, mlha, nedostatek sil. Ale stejně - když člověk nahoře uviděl tu hospodu, tak dokázal zrychlit.
Asi tak před deseti lety, pršelo několik dní, některá místa, byla pěkně zatopená, šly jsme pro koně na pastvinu, vrátily jsme se nejen s nimi, ale i s plnými gumačkami vody (pozn. voda z gumáků nevyteče) - bylo to jako mít tam želé.
Loni, šílený liják, jdu Brnem celá promočená a nějaký snaživý chlapík s deštníkem se mě snaží zastavit se slovy: "Slečno, když vy si to tady tak hezky razíte proti tomu dešti..." Měla jsem sto chutí mu ten deštník omlátit o hlavu :D
Atd. atd.

10 Sikar Sikar | Web | 8. prosince 2011 v 7:22 | Reagovat

Déšť mám. Někdy se v něm i rád procházím, ale pokud leje jako z konve, mám ho rád ve svém báječném křesílku s knihou v ruce.

Ovšem také mám zlou vzpomínku na krupobití, co mě chtělo umlátit. To bych pak nejraději uzavřel ten déšť

jsem otevřený... bohužel trošku fyzicky a doufám, že se to potvora brzo zahojí

11 Shav Shav | Web | 9. prosince 2011 v 20:22 | Reagovat

já se tedy povětšinou při procházkování v dešti broukám tuto "I'm singing in therain
Just singing in the rain tadá dadádydá... a sem tam proskočím nějakou tu kaluž

12 Knedla Knedla | Web | 9. prosince 2011 v 20:48 | Reagovat

První jarní vlahý, ten zbožňuju, rozežene deprese. Ostatní se dobře poslouchají. O_O pčíí :-)

13 DayDreamer DayDreamer | Web | 10. prosince 2011 v 19:29 | Reagovat

U mě v tomhle případě platí pravidlo "čeho je moc, toho je příliš". Mám ráda déšť, ráda se v něm procházím, ale ne, když leje a leje několik dnů po sobě. To mi pak akorát zkazí náladu a chuť něco dělat. Taky se mi nelíbí to pršosněžení či sněžopršení (i když u nás v Praze toho moc není), protože už by mohl napadnout pořádný sníh! Minulý rok touto dobou už jsme se brodili sněhem!
Ale líbí se mi letní deštík, to jo. A ještě ke všemu když svítí slunko a na obloze se objeví sedmibarevná duha!

14 Vendye Vendye | Web | 10. prosince 2011 v 21:21 | Reagovat

Od dob, kdy jsem s chutí skákala do kaluží, už uteklo pár let. Pamatuju si jen ten neuvěřitelně osvobozující pocit. 8-)
Uzavřenost lidí docela chápu a přitom chápu i tvoji otevřenost. Jsi totiž jak žíznivá houba, nasáváš všechno, co se děje, co vidíš a slyšíš. Užíváš dne!
Já už déšť nevidím tak romanticky. Pro mě déšť znamená marast, který se přinese do domu, přetečený sud, protože nemám odvod z okapů a podmáčené stěny v nejbližším okolí onoho sudu. Nojo, jsem převálcovaná nelítostnou realitou a kapky deště pro mě znamenají momentálně jedno - že zem to potřebuje, protože byla poslední dobou řácky vyžízněná. 8-)

15 Ovca Ovca | Web | 10. prosince 2011 v 21:47 | Reagovat

Keď prší, alebo je vlhko, vždy vyberám všetky kaluže! Je fajn byť mok-k-krá. A dážď mám rada, občas je odzrkadlením mojich pocitov.

16 Chilli Paprička Chilli Paprička | Web | 11. prosince 2011 v 12:05 | Reagovat

Déšť? Já se na déšť těším, být mokrá je bezva! Jenom, když sněžoprší, chce to počítat s onemocněním.. Who cares? :-D

17 eraser. eraser. | Web | 11. prosince 2011 v 14:36 | Reagovat

déšť je super, obvzlášť ten letní. myslím, že se tak obecně traduje, že nikdo nemá rád déšť, a přitom pořád mluví někdo o tom, jak ho má rád.
musím říct, že máš dobře promakaný blog! :) super design a nejlepší to, co posloucháš :) mám podobný vkus.

18 utrzky-zivota utrzky-zivota | Web | 11. prosince 2011 v 15:47 | Reagovat

Malé chlupaté stvoření, našla jsem sošky tvých kamarádů tady:
http://moje-mozkovna.blog.cz/1112/cukrovi-pro-deti-priserky-ze-zbytku
Třeba honem se na ně kouknout, než si na nich někdo smlsne :-D

19 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 14:39 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.